Slovník ekonomických pojmů

Kvantitativní teorie peněz (Quantity theory of money)

Stručně řečeno jdeo teorii, podle níž mají změny v množství peněžních jednotek tendenci inverzně ovlivňovat kupní sílu peněz, neboli že s každým zvýšením množství peněz lze za každou peněžní jednotku koupit menší množství statků a služeb. Snížení množství peněžních jednotek má efekt opačný. Znalost důsledků změn množství peněz je zásadní pro pochopení teorie peněz, jednoho z nejvíce nepochopených ekonomických problémů naší doby. V roce 1568 poukázal Jean Bodin (1530—1596) na to, že jedním z důvodů tehdejšího růstu cen byla větší hojnost peněz v důsledku objevu stříbra v Americe. Argumentoval tím, že v důsledku hojnosti cena všech věcí klesá a že se totéž stalo v případě peněz. V roce 1588 formuloval Bernardo Davanzati (1529—1606) první hrubou kvantitativní teorii peněz, když položil rovnítko mezi celkové množství měnového kovu a celkový souhrn všech věcí, schopných uspokojit lidské potřeby, a z toho vyvodil, že ceny dostupných jednotek zboží jsou proporcionální k dostupnému množství peněžních jednotek. Pozdější verze této hrubé teorie do této rovnice dosazovaly dostupné množství peněz nebo objem transakcí (množství x rychlost oběhu) a množství statků a služeb směněných za peníze a tvrdily, že změny na peněžní straně rovnice vedou k proporcionálním změnám cen všech prodávaných statků a služeb, tj. že 20% zvýšení množství peněz, či množství peněz utracených za statky a služby, by zvýšilo všechny ceny proporcionálněo 20 %. Viz → rovnice směny. Chybou těchto hrubých verzí kvantitativní teorie je jejich holistický (viz → holismus) pohled na tržní transakce, jenž ignoruje skutečnost, že všechny změny v množství peněz musí začít změnou objemu držené hotovosti konkrétních jednotlivců a že právě v důsledku jejich následného tržního jednání uvedou změny v množství peněz v chod svůj vliv na ceny. Rozpracovaná a logicky nenapadnutelná kvantitativní teorie peněz sleduje důsledky každé změny množství peněz od jejich počátků jako změny objemu držené hotovosti určitými jednotlivci, přes řetěz změn v cenách, které tito jednotlivci platí, a důsledků, jež tyto změny vytvářejí v objemu držené hotovosti a následných výdajích ostatních jedinců, dokud celý dopad změn v množství peněz nevyčerpal svoji sílu a nevytvořil zcela odlišný soubor cenových poměrů či vztahů (cenových struktur). Ačkoli může změna množství peněz nakonec ovlivnit všechny ceny, nedojde a nemůže k tomu dojít u všech cen stejným způsobem, ve stejné míře či v tomtéž okamžiku. Holistická představa, že tomu tak je, je chybná a má vážné důsledky. Viz → měnová teorie hospodářského cyklu, → peněžní vztah a → neutralita peněz.

Význam tohoto slova byl převzat ze slovníku pojmů knihy: VON MISES, Ludwig. Lidské jednání: pojednání o ekonomii. Praha: Liberální institut, 2006, xxvii, 959 s. ISBN 80-863-8945-6. Celá kniha je k dispozici ke stáhnutí na stránkách Liberálního institutu /libinst.cz/ zde.

Zpět na seznam pojmů »