Není ropy bez zlata (první díl)
17. 10. 2013
Cena zlata se pohybuje na úrovních z roku 2010 a určitě se mnozí z Vás ptají, jak je možné, že zlato nereaguje na stále se prohlubující politickou a dluhovou krizi v USA? Bohužel, takto mechanicky interpretovat současnou realitu nelze. Je potřeba pochopit hluboké souvislosti, které se v pozadí ceny zlata odehrávají.
Abychom byli schopni předvídat věci budoucí, musíme hledat poznání v minulosti. Ani nemusíme zacházet tak daleko, abychom si představili události, které předcházely poslednímu - skutečně dynamickému - růstu ceny zlata o takřka 25násobek za pouhých 10 let. Období 70tých let 20. století, kdy k tomuto dramatickému vývoji došlo, bylo obdobím skutečného bankrotu Spojených států amerických, kdy v roce 1971 prezident Nixon zavřel pověstné „zlaté okno“. Krátce poté došlo ke dvěma ropným krizím, které po celém světě - zvláště v USA - rozdmýchaly dvoucifernou inflaci.
V souvislosti s těmito krizemi se o roli zlata z běžně dostupných zdrojů nedozvíme takřka nic. Jediné, co je naopak známo, je, že v roce 1971 zlato ztratilo svůj monetární význam a jedná se pouze o „relikvii“ z dob minulých.
Šestidílný seriál - Není ropy bez zlata, který vám právě předkládáme, na rozdíl od mainstreamové literatury po-odkrývá pozadí událostí, které vedly k těmto krizím a jak byly tyto krize zažehnány. Zlato tehdy hrálo zcela klíčovou úlohu. Tehdejší události zlatý trh od základu zcela transformovaly až do současné - neméně významné - podoby. Věříme, že tyto informace budou pro vás cenným přínosem pro identifikaci strategických hráčů a jejich kroků na trhu zlata.
Text byl publikován na podzim roku 1999. ZDROJ: USAGOLD.
---------- ZAČÁTEK PRVNÍHO DÍLU --------------
Část 1. – Stahují se mračna
V roce 1974 vyslovil vážený ekonom Milton Friedman svůj ne příliš výrazný názor, že OPEC se zhroutí a ropa se již nikdy nedostane na 10 USD za barel. Při vší úctě k profesoru Friedmanovi musíme uznat, že jeho pozice vychází ze zarytého monetarismu, který klade důraz na nabídku peněz jakožto na „správné náboženství“ pro to, aby Federální rezervní systém udržel dolar stejně tak platným jako zlato.
Ve světle prostoduchých pravidel monetární politiky jednu dobu zpola vážně obhajoval zrušení FEDu s tím, že tato pravidla by mohla sloužit místo něj a ekonomika by se tak vrátila do stavu seberegulace. (V minulosti, kdy existovaly „zdravé peníze“, nebyly ekonomické těžkosti nepřirozené a nemusely nutně být přičítány jednáním vlády. Avšak současné snahy o centrální řízení ekonomiky zajišťují, že jakékoliv dnešní systémové problémy lze zcela jednoznačně připsat vládě.)
Milton se mýlil hned dvakrát. Prvním omylem byl předpoklad, že arabskou ropu lze produkovat za desetinu dolaru reálných peněz a že nevyhnutelná konkurence mezi členy OPECu zajisté udrží cenu blízko produkčním nákladům. Druhým a důležitějším omylem bylo, že Milton nedokázal započítat možnost, že by vláda opustila takovéto rozumné monetární řízení, aby udržela dolar téměř stejně tak platným jako zlato.
Tato skutečnost však NEBYLA zapomenuta v zemích produkujících ropu. Zeptejte se sami sebe, co byste dělali VY, kdyby vám vaši obchodní partneři náhle začali nabízet platby ve výši monopolních peněz namísto „peněz reálných“. Vyhýbali byste se reálným penězům, jakoby to byl mor a přijali byste monopolní peníze jako tu nejlepší věc od dob krájeného chleba? (Oblíbená fráze v angličtině („greatest thing since sliced bread“), používaná ve smyslu: „nejnovější vynález, který zásadním způsobem vylepší životy lidí“. pozn. red.) Pokud to pro vás platí, pak mám pro vás práci!! Přineste si lopatu a nějaké pracovní oblečení, byli jste doživotně najati.
Po prohlášení Spojených států z roku 1971, že vyplácení dolarů za zlato bude ukončeno, neměly subjekty přijímající dolary pro vypořádání obchodní bilance žádný problém rozpoznat, že se jedná o naprostou neschopnost plnit platební kontrakty. Začala tahanice o to, jak dát smysl tomuto novému platebnímu systému, ve kterém dolar už nadále nebyl VĚCÍ hodnoty (malého množství zlata), ale byl nyní zredukován na KONCEPT hodnoty; nedefinovaná jednotka, kterou bude svět denominovat hodnotu kontraktů na zboží a služby. Od té doby existuje problém, jak se vyrovnat s významem hodnoty u této nedefinované a posouvající se jednotky a s její zranitelností vůči špatnému řízení a zneužívání.
Jelle Zijlstra (který se stal šéfem Banky pro mezinárodní platby) v době svého působení v nizozemské národní bance v roce 1971 řekl k oddělení zlata od dolaru následující: „Když jsme opustili libru, můžeme to udělat i s dolarem. Ale kam bychom od dolaru šli? Na Měsíc?“
Jak tento příběh pokračuje, doufám, že bude jasné, že nejenže jsme šli na Měsíc, ale zlato tam jde taky.
Část 2. – Přechod: Věci jsou takové, jaké jsou…
Vidíte svět takový, jaký je? Nebo vidíte svět takový, jací jste vy? Je to zajisté obrovská překážka, neboť naše zkušenosti velmi závisí na našem vnímání a mnoho lidí nemá s reálnými penězi praktickou zkušenost. Naděje však existuje.. „Pravda je tam venku!“ jak pohotově proklamuje oblíbená americká show. Albert Einstein tomuto motivu dodává zajímavý spád: „Mé náboženství sestává z pokorného obdivu neomezeného vyššího ducha, jenž se odhaluje v drobných detailech, které jsme schopni postřehnout svou chatrnou a vetchou myslí.“
Takže s ochotným přijetím, že naše mysl je chatrná a vetchá, se připravme na to, že se popereme s něčím tak těžkopádným, že to pro nás, pouhé smrtelníky, musí zůstat beznadějnou abstrakcí. Hovořím zde o americkém národním dluhu, jenž v dolarovém vyjádření dosahuje hodnoty 5,6 bilionů. (ke konci roku 2013 je již 17 bilionů pozn. red.) Wow! Co to doopravdy znamená? Abychom to dali do nějaké perspektivy: znovu navštívíme 70. léta 20. století a pokusíme se (i s naší vetchou myslí) pojmout mnohem menší čísla, která jsou však pořád dostatečně velká na to, aby pro nás byla pouhou abstrakcí. Pojďme prozkoumat neuvěřitelné bohatství a ekonomii ropy.
Představte si, že spravujete písčitou a vyprahlou půdu, která v letním období dosahuje až 120° Fahrenheita a po dlouhá léta vás živí kozy, datle a poutníci do Mekky. Není to příliš nóbl existence, když to porovnáme s Amerikou burácejících 20. let. Ale tok času odhaluje pár šťastlivců, kteří byli ve správný čas na správném místě.
Když Standard Oil Company of California získala v roce 1928 koncesi na průzkum půdy v Saúdské Arábii, údajně 35 000 zlatých sovereignů (pozn: starší britské mince) zaplacených Jižní Kalifornií bylo přepočítáno samotným šejkem Abdullahem Sulaimanem. Jemné náznaky věcí, které měly teprve přijít! Podobně lze nazírat na vyzáblé investory do akcií, kteří hodně zainvestovali do „penny stocks“ na internetu ve chvíli, kdy technologický trh v roce 1990 vyletěl prudce nahoru a ze všech těchto investorů udělal milionáře. Avšak s tím rozdílem, že ropa je o hodně větší sousto! Brzy zjistíme, co to znamená, být ve správný čas na správném místě.
V další části bude řeč o tvorbě cen a obchodní bilanci… Zůstaňte naladěni na největší přesun bohatství, který kdy svět viděl. Klíčová měna je v roce 1971 znehodnocena a Greshamův zákon vládne Zemi.
---------- KONEC PRVNÍHO DÍLU --------------
Tagy: Není ropy bez zlata
