Neplatný mýtus o vztahu mezi zlatem a US Dollar Indexem
12. 11. 2012, Jan Železník
US Dollar Index (USDX) je index (měřítko) hodnoty amerického dolaru vůči koši 6 ostatních světových měn (euro, japonský jen, britská libra, kanadský dolar, švédská koruna, švýcarský frank). Začal se používat v roce 1973 a jeho výchozí hodnota byla tehdy 100.
Když v lednu 2002 vystoupal US Dollar Index až na hodnotu 120, málokdo tenkrát předpokládal, že dosáhl svého tehdejšího maxima a je na úplném začátku jednosměrné korekce. Ta nakonec skončila vymazáním 1/3 hodnoty dolaru poté, co index v roce 2005 dosáhl téměř dna. Dočasně na hodnotě 80 a později až téměř 71.
Tento strmý pokles indexu (2002 -2005) šel v souladu s prvními roky současného býčího trhu se zlatem (z tohoto důvodu zůstala cena zlata v CZK v těchto letech téměř neměnná - přibližně Kč 10.000,- za trojskou unci). Investoři, kteří již byli v této době na trhu se zlatem aktivní, se zaučili v tzv. "mladém věku", kdy byl kurz dolaru a zlata vzájemně provázán. Pokud jste chtěli vědět, co se zrovna děje se zlatem, stačilo se podívat pouze na hodnotu US Dollar Indexu. Když index klesal, zlato rostlo a naopak, když jeho hodnota stoupala, zlato ztrácelo. Dodnes některá finanční média nadále vysvětlují denní pohyby ceny zlata ve stejném kontextu jako tenkrát.
Jestliže je však US Dollar Index tak důležitý k predikci a objasnění hodnoty zlata, jak si tedy vysvětlíme, že 7 let po dosažení ceny 80 v roce 2005 se obchoduje index na stejné úrovni, přičemž cena zlata vzrostla 4násobně ?
Ano, jsou obchodní dny, kdy se cena zlata pohybuje přesně opačným směrem než kurz amerického dolaru. Ale děje se to spíše výjimečně. Jednoduše řečeno, dlouhodobě akceptovaný vztah mezi US Dollar Indexem a zlatem je již chybný a měl by být opuštěn.
Tento index v podstatě představuje posilování / oslabování amerického dolaru vůči udávaným měnám. Pokud index roste, dolar posiluje oproti těmto měnám a naopak. Avšak běžnému mainstreemu nezáleží na tom, zda je dolar silný či slabý, tato slova jsou pouze nepraktická rétorika. Na čem záleží, je skutečná hodnota dolaru v souvislosti s jeho kupní silou.
Příklad
Podle údajů Bureau of Labor Statistics utratí průměrný Američan 35% svých příjmů za bydlení. Další dva velké výdaje se týkají nákladů na dopravu (16 %) a potraviny (14 %). Pokud se podíváte na graf, který obsahuje cenový vývoj základních komodit potřebných k dennímu životu, graf vykazuje zcela jiný příběh než nezměněnou hodnotu dolaru za posledních 7 let. Většina základních surovin a výrobků uvedených v grafu je v průměru o 45 % dražší, než byla v lednu 2005, přičemž cena benzinu stoupla téměř 2násobně.
Podobný vývoj se týká většiny výrobků a služeb. Takže za 7 let ztratil dolar přibližně třetinu své kupní síly, pokud ho poměřujeme s nejběžnějšími výrobky, které kupuje průměrná domácnost. Mimochodem, potraviny a energie jsou dvě složky, které bývají při měření inflace často vyjmuty ze spotřebního koše kvůli „příliš vysoké volatilitě“.
Když dolar ztratil půdu pod nohama, cena zlata stoupla čtyřnásobně, řečeno termínem kupní síly, 1 dolar z roku 2005 má nyní hodnotu 25 centů. Finanční média běžně tvrdí, že dolar si udržuje stálou sílu, především skrze konstantní propad eurozóny, což ovlivňuje hodnotu eura a peněžní toky tak míří do bezpečného přístavu amerických dluhopisů. V pozadí však probíhají skutečné měnové války, když se jednotlivé země snaží snížit hodnotu svých měn, aby povzbuzovaly ekonomický růst skrze své exporty. V podstatě hodnota měn mezi sebou zůstává určitým způsobem konstantní, a tak se dokonale maskuje jejich globální devalvace v termínu jednotlivé kupní síly každé měny.
Závěrem
V konečném efektu zůstává US Dollar Index pevně ve svém "range" (rozpětí) podobně jako ostatní měny, avšak všechny průběžně devalvují svoji hodnotu a ceny zboží a služeb rostou. Proto je nominální hodnota všech měn irelevantní a zavádějící. Ve skutečnosti se kolaps dolaru (světové rezervní měny) již děje, avšak je přestrojený, aproto nejde vidět.
A tato skutečnost nás přivádí ke zlatu. Všichni, kteří se domnívají, že k dalšímu růstu ceny zlata je zapotřebí silného nominálního propadu amerického dolaru, by měli přehodnotit svůj názor. Jestli US Dollar Index klesne na hodnotu 70, či vzroste na hodnotu 90, bude mít jen velmi malý vliv na trh se zlatem. Dokud se budou správci jednotlivých měn snažit o jejich devalvaci za účelem ochrany domácího průmyslu (export), bude býčí trh se zlatem nadále pokračovat. Hodnota US Dollar Indexu nebude znamenat nic jiného, než kdo je vítězem těchto měnových válek.
JAN ŽELEZNÍK
hlavní analytik společnosti ZLATÉ REZERVY
(ZDROJ: USA Gold)