Nejprve Goldman Sachs, nyní i World Bank - banky začaly vydávat medvědí prognózy pro zlato

„Domníváme se, že cena zlata by se měla v tomto týdnu dostat pod tlak a v následujících 3 měsících klesnout na náš nejbližší cíl – 1.200 USD za unci,“ konstatoval Max Layton, komoditní analytik banky. Hlavním důvodem je podle něj vyšší než očekávaný růst HDP v USA a také postupné zvyšování úrokových sazeb. Ve svém 12měsíčním výhledu pro zlato udává banka průměrnou cenu okolo 1.250 USD za unci.

Světová banka (World Bank) uvedla ve svém dubnovém výhledu pro trhy, že cena zlata v letošním roce klesne o 2 %, a to z toho důvodu, že americký FED bude nadále zvyšovat hlavní úrokovou sazbu. Banka dále uvádí, že v roce 2017 dosáhne nominální cena zlata 1.225 USD za unci, v roce 2018 klesne na 1.206 USD, v roce 2019 na 1.187 USD a v roce 2020 dosáhne 1.169 USD za unci. Do roku 2030 by měla cena zlata podle Světové banky klesnout na 1.000 USD za unci.

Rizika spojená s poklesem ceny jsou podle ní:

• silnější ekonomický růst,
• rychlejší než očekávané zvýšení úrokových sazeb,
• slabší fyzická poptávka.

Pro růst ceny naopak hovoří faktory jako:

• zvyšující se geopolitické napětí,
• silnější než očekávaná poptávka po fyzickém zlatě v Číně,
• opožděné zvyšování úrokových sazeb a pokles nabídky vytěženého zlata.

V svém reportu banka uvedla, že zlato bylo v prosinci vyprodáváno kvůli zvýšení sazeb FEDem, ale v prvním čtvrtletí letošního roku se cena zotavila kvůli sílícímu geopolitickému napětí. Zlato si také udrželo růstový směr po dalším zvýšení sazeb, které proběhlo v polovině března. „Mnoho faktorů nasměrovalo investory do zlata – především napětí kolem Sýrie, Severní Korey, volby v evropských zemích a následně nejistota ohledně výše inflace, deficitu a také vývoj amerického dolaru přispěl k vyšším cenám zlata,“ uvedla Světová banka.

Podle reportu je ale fyzická poptávka stále slabá – zejména v Číně klesl zájem o šperky ze zlata. Nabídka nově vytěženého zlata naopak roste, jelikož doly produkují více kovu kvůli nižší ceně. Ostatní vzácné kovy mají vyšší potenciál k růstu, podle Světové banky vzroste cena stříbra a platiny o 1 %, částečně kvůli silnější průmyslové poptávce.

Zdroj: kitco

Poznámka redakce:

Jsem v úžasu, jakou precizní prognózu vydala Světová banka – "zlato dosáhne v roce 2020 ceny 1.169 USD a do roku 2030 klesne dokonce na 1.000 USD za unci". Když sleduji publikování nejrůznějších zpráv o zlatě společně s vývojem jeho ceny, již mnohokrát jsem vypozoroval následující skutečnost: když cena zlata roste a blíží se dosažení významnějšího vrcholu, jsou často vydávány velmi býčí prognózy, jako např. „zlato má další potenciál k růstu“, „cena zlata vyroste o dalších 200 USD“ apod. Tyto zprávy mají utvrzovat investory v tom, aby dále nakupovali a naskakovali do trhu na aktuálním vrcholu, kdy zpravidla následně nastane bod obratu. Na prodejní (SHORT) straně jsou naopak insideři (zpravidla komerční obchodníci, mezi nimiž jsou z velké části obchodní banky). Jakmile je v trhu dostatek těchto investorů na LONG straně, mohou být jednoduše „skalpováni“, a to tím, že cena zlata začne proti všem předpokladům postupně klesat a zasahovat jejich stoplosy. Tito investoři zpravidla kupují derivátové futures kontrakty na zlato a nikoliv fyzický kov. Jakmile cena kovu postupně klesá, začnou být vydávány medvědí prognózy, které by měly začít zpochybňovat investory na LONG straně a dále je přinutit opouštět pozice. Tyto medvědí zprávy vrcholí poté, kdy je cena zlata na lokálním minimu a měl by naopak nastat bod obratu směrem vzhůru. Zde se poslední vyplašení investoři zbavují levně zlata, které nahoře dráž koupili. Tato situace nastala v posledních 4 letech již několikrát. Byly to extrémy při cenovém dně v červnu 2013, při poklesu na  1.075 USD v červenci 2015, při 8letém dně v prosinci 2015, při ročním minimu v prosinci 2016.

Co se týče výhledu banky Goldman Sachs, pak krátkodobé oslabení ceny zlata se dá nyní očekávat – o tom jsem informoval již v týdenních zprávách. Ale argumenty Světové banky pro dlouhodobý pokles ceny zlata nejsou zcela věrohodné:

1. Silnější ekonomický růst nemusí nutně znamenat nižší cenu zlata. Zlato např. rostlo při konjunktuře v letech 2004 – 2007. A navíc tehdy se také zvyšovaly úrokové sazby, a přesto cena zlata rostla.
2. Rychlejší než očekávané zvyšování úrokových sazeb – pokud toto nastane, bude to znamenat, že inflace začala nabírat na obrátkách a FED se její růst snaží dohnat rychlým zvýšením úrokových sazeb. To by ale znamenalo, že reálné úrokové sazby (nominální sazby mínus inflace) budou stále nízké a možná i záporné. Inflační prostředí je ideálním prostředím pro růst ceny zlata.
3. Slabší fyzická poptávka – ano, aktuálně je na Západě poptávka po fyzickém kovu slabší (v loňském roce byla ale vysoká), což potvrzují nízké prodeje některých mincoven a stagnace nárůstu zásob zlata v ETF fondech. Na Východě je však poptávka po fyzickém kovu stále silná. Jen Čína samotná poptává skrze burzu v Šanghaji ročně 1.800 – 2.500 tun zlata. To jsou zhruba 2/3 roční světové těžby.
4. Pochybný je i argument pro růst ceny kvůli poklesu nabídky nově vytěženého zlata – každý průměrný analytik trhu se zlatem snad ví, že zlato je monetárním kovem a že se z velké části nespotřebovává. Většina zlata, která kdy byla vytěžena, se v podstatě nachází v nějaké formě (šperky, zlaté cihly, pruty, slitky, mince) na zemi a tudíž je k dispozici jako potenciální nabídka za určitou cenu. Cena zlata se již dávno neurčuje podle skutečné nabídky a poptávky po fyzickém kovu, ale je stanovována převážně na derivátových burzách (New York, Londýn).

POUČENÍ O RIZICÍCH
INFORMACE UVEDENÉ V TOMTO ČLÁNKU PŘEDSTAVUJÍ POUZE SUBJEKTIVNÍ NÁZOR AUTORA. NEJEDNÁ SE O FINANČNÍ PORADENSTVÍ NEBO INVESTIČNÍ DOPORUČENÍ. NENABÍZÍME ŽÁDNÉ ANALÝZY NEBO DOPORUČENÍ TÝKAJÍCÍ SE NÁKUPU INVESTIČNÍCH INSTRUMENTŮ NEBO MOŽNOSTÍ OBCHODOVAT NA FINANČNÍCH TRZÍCH. NENESEME ŽÁDNOU ODPOVĚDNOST ZA TO, CO ČTENÁŘ UČINÍ NA ZÁKLADĚ NÁZORŮ ZDE PUBLIKOVANÝCH. VÍCE O UŽÍVÁNÍ STRÁNEK ZDE.