Další etapa růstu zlata před námi

Uplynulé 3 roky

Nejprve si prohlédneme vývoj ceny zlata od 15. září 2008 (pád americké banky Lehman Brothers)  do současnosti.
Z grafu ceny zlata je patrné, že po prvotním výkyvu - zapříčiněno panickým strachem a úprkem k papírové hotovosti - pokračovalo zlato ve svém stabilním růstu započatém v roce 2001. Za uplynulé tři roky si připisuje cca +112,75% (v USD). Zatímco akcie (měřeno americkým indexem DJII) propadly až 40% a v současnosti se pohybují na výchozích úrovních (-4,45%).

Tento nárůst ceny zlata, ať se může zdát mnohým jako dramatický, je pouze reakcí na chování centrálních bank a vlád,  které se rozhodly k bezprecedentnímu tisku peněz za účelem vyplacení insolventního bankovního systému a k tzv. stimulaci ekonomiky. Bilióny dolarů, které se v těchto souvislostech do finančního systému natiskly, prakticky nelze vrátit zpět. Spekulace o jakémkoliv trvalém propadu zlata popírají tato fakta, a proto zůstanou pouze zbožným přáním těch, kteří nedokážou tento inflační jev pochopit.

Další etapa před námi

Pokles ceny zlata v posledních dnech byl pouze technickou korekcí, která byla navíc podpořena jistým stupněm tlaku ze stran bullions bank¹ a dalších vlivných hráčů (těmto praktikám budeme v následujícím měsíci věnovat zvláštní pozornost). Výsledkem tohoto volatilního poklesu bylo pouze odstranění tzv. "weak hands " (slabých rukou) z trhu, tj. investorů, kteří nebyli ochotni držet zlato dlouhodobě. Tento pokles však zapříčinil vysoký příliv poptávky po fyzickém zlatě ze strany tzv. "strong hands" (silných rukou), tj. asijských států, investičních fondů a privátních investorů, kteří kupují zlato na dlouhé období.

Tyto investory nemohla tato korekce nikterak "vystrašit", naopak. Ví, proč investiční zlato kupují. Ví, že problémy západních ekonomik se nelepší, ale pouze zhoršují, což bude mít za následek další mnohem expanzivnější etapu fiskálních a monetárních stimulů ze stran vlád a měnových autorit, včetně Mezinárodního měnového fondu, než byla ta, která nastala po krachu Lehman Brothers.

Na ceně 1640 USD za trojskou unci (oz) se nyní tedy akumulují nákupy silných hráčů. Podle nás dojde na této ceně k postupnému uklidnění a ve velmi brzké budoucnosti začne cena zlata - ruku v ruce se světovými dluhovými a poltickými problémy - opět růst skrze svůj vrchol 1923,7 USD /oz.

Jen krátce k výčtu některých státních zásahů, které se ve finančním světě právě odehrávají.

1. Stále probíhají tzv. měnové války, které mají za následek snahu zvýhodnit jednu ekonomiku před druhou  devalvací své domácí měny. K tomuto tématu jsme přeložili článek Jima Rickardse, více zde.
2. Evropské země v čele s Francií a Německem chtějí navýšit tzv. European Financial Stability Facility (Evropský stabilizační fond) až na výši 2 bln. EUR. Kromě toho, že se jedná pouze o další krátkodobé řešení, kdy se novým dluhem vyráží ten starý, není vůbec jisté, zda pro něj bude získána politická podpora. K protestujícím Finům a Slovákům se razantně přidává i německá veřejnost.
3. Evropská centrální banka uvažuje o opětovném snížení úrokových sazeb a poskytnutí až 12 měsíčních úvěrových linek pro obchodní banky.  Jinými slovy se jedná o převod závazků ze stran bank na centrální banku v poměru euro za euro. Když se stane banka později insolventní, těžko může po ní ECB požadovat zaplacení poskytnutých půjček. Vše platí daňový poplatník.
4. Federální rezervní systém spouští tzv. program Twist, kdy nahrazuje 400 mld. USD v dluhopisech s krátkou splatností za dluhopisy s dlouhou splatností.
5. Evropské banky budou potřebovat stovky mld. EUR pro navýšení kapitálu. Budou opět podpořeny z kapes daňových poplatníků?

Ludwig von Mises (1881 - 1973)

Na závěr si dovolujeme citovat z vrcholného díla společenských věd dvacátého století nesoucí název "Lidské jednání" od světově uznávaného ekonoma rakouské ekonomické školy Ludwika von Misese, který již před více jak půlstoletím jasně definoval ekonomické a společenské následky způsobené inflační politikou, která je velmi podobná té dnešní.

"Průběh stupňující se inflace je následující: Na počátku způsobí příliv dodatečných peněz růst cen některých statků a služeb; ceny ostatních se zvýší později. ..cenový nárůst dopadá na odlišné statky a služby v nestejnou dobu a v nestejné míře.
První fáze inflačního procesu může trvat řadu let. Dokud trvá, ceny mnoha statků a služeb nejsou dosud přizpůsobeny změněnému peněžnímu vztahu. V dané zemi stále existují lidé, kteří si neuvědomují, že čelí cenové revoluci ústící nakonec ve značný nárůst všech cen, i když rozsah tohoto růstu nebude pro různé statky a služby stejný. Tito lidé stále věří, že ceny jednoho dne klesnou. Než se tak stane, prozatím omezují své nákupy a zároveň zvyšují objem hotovosti, jejž drží. Dokud takový názor  mezi veřejností převažuje, není pro vládu příliš pozdě s inflační politikou přestat.
Lid ale nakonec prohlédne. Náhle si uvědomí, že inflace je úmyslnou politikou, jež bude pokračovat donekonečna. Obvyklý řád věcí se přeruší. Nastane hospodářský kolaps. Každý horlivě usiluje o směnu svých peněz za „reálné“ statky, bez ohledu na to, zda je potřebuje nebo ne, bez ohledu na to, kolik za ně musí zaplatit. Během velmi krátké doby, během několika málo týdnů nebo i dnů, se z věcí dříve užívaných jako peníze stává odpadový papír. Nikdo za ně nechce nic směnit.
Právě to se stalo s kontinentální měnou v Americe v roce 1781, s francouzskými  mandats territoriaux v roce 1796 a s německými markami v roce 1923. A stane se to znovu všude tam, kde se objeví stejné podmínky. Pokud má být nějaká věc užívána jako prostředek směny, veřejnost nesmí být přesvědčena o tom, že množství této věci se bude zvyšovat nade všechny meze. Inflace představuje neudržitelnou politiku."²