Centrální banky a jiné finanční instituce nakoupily v 3. kvartálu 2022 rekordních 399 tun zlata. Kdy bude nakupovat i ČNB?

Podle WGC se jednalo o největší čtvrtletní poptávku po zlatě od roku 2000, kdy začala tyto údaje monitorovat, a zároveň byl téměř dvojnásobně překonán i rekord z 3. čtvrtletí 2018, kdy bylo nakoupeno 241 tun zlata. Současně se také jedná o osmé čtvrtletí po sobě jdoucích čistých nákupů zlata centrálními bankami. Celkové roční nákupy dosahují již nyní 673 tun, což je více než za kterýkoli jiný celý rok od roku 1967.

Čisté nákupy zlata centrálními bankami v jednotlivých kvartálech od roku 2010

WGC vychází zejména ze zdrojů MMF (Mezinárodního měnového fondu), kterému většina centrálních bank pravidelně reportuje své nákupy či prodeje zlatých rezerv. Celkové nákupy zlata centrálními bankami dosáhly ve. 3 kvartálu letošního roku 89,5 tuny, přičemž mezi hlavní kupující patřila centrální banka Turecka, Uzbekistánu, Mosambiku, Filipín, Mongolska a Indie.

Podle dalšího hlavního informačního zdroje WGC, londýnské analytické společnosti Metal Focus, nakoupily zbylých 310 tun zlata jiné finanční instituce. Toto zlato patří mezi tzv. oficiálně nereportované nákupy. Společnost Metal Focus čerpá tato data z důvěrných zdrojů týkajících se nezaznamenaných prodejů a nákupů zlata jinými velkými finančními institucemi.

Do této kategorie kupujících mohou spadat centrální banky a jiné finanční instituce Číny, Ruska, Saúdské Arábie, Spojených Arabských Emirátů, Kuwaitu nebo Indie. Je totiž pravděpodobné, že některé z těchto zemí začaly podnikat vlastní kroky vzhledem k situaci v mezinárodních vztazích a globální politice.

Čína (světová ekonomika č. 2) jen zřídka zveřejňuje, kolik zlata její centrální banka nakupuje. V roce 2015 Čínská lidová banka odhalila po šesti letech mlčení téměř 600tunový skok ve svých zlatých rezervách, což odbornou veřejnost doslova šokovalo. Země od roku 2019 nehlásila žádnou změnu v množství svého zlata, což podnítilo spekulace, že by mohla nakupovat opět mimo oficiální záznamy.

Rusko je druhým největším těžařem zlata ve světě, obvykle produkuje více než 300 tun ročně. Před únorem 2022 vyváželo kov do obchodních center jako Londýn a New York, ale také do zemí v Asii. Od invaze na Ukrajinu už ruské zlato není na Západě vítáno. To naopak zvyšuje možnost, že by centrální banka Ruska mohla přistoupit k nákupu těchto dodávek, jak na jaře oficiálně avizovala. Ruské rezervy v dolarech a eurech byly zmrazeny sankcemi, tudíž zlato je jedna z mála alternativ. Přerušení zveřejňování výše zlatých rezerv k MMF s ohledem na aktuální dění je vysoce pravděpodobné.

Málokteré země si kvůli letošní energetické krizi vedly lépe než exportéři ropy v Perském zálivu. Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Kuvajt sklidily všechny neočekávané zisky a některé z nich přesouvaly hotovost do zahraničních aktiv prostřednictvím státních investičních fondů. Je možné, že některé z nich diverzifikovaly do zlata. Saúdská Arábie drží nejvyšší zlaté rezervy v arabském světě, ale od roku 2010 nehlásila změnu jejich stavu.

Zlato je nejodolnějším aktivem, které lze vlastnit, pokud Federální rezervní systém USA (FED) pokračuje ve zvyšování úrokových sazeb, zatímco akcie jsou na tom nejhůře, přičemž nedolarové měny se nacházejí mezi dvěma výše uvedenými aktivy.

Citlivost jednotlivých aktiv na zvyšování úrokových sazeb americkým FEDem

Při současném cyklu zvyšování úrokových sazeb FEDem, vykazuje zlato dle agentury Bloomberg nejnižší citlivost. Na jednoprocentní zvýšení sazeb FEDem reaguje cena zlata v dolarech poklesem o 3,2 %, nedolarové měny, které jsou tvořeny státy G-10 klesají 5,3 % a akcie vykazují pokles o 7,1 %. Jednoduše řečeno, analýza citlivosti ukazuje, že zlato je relativně bezpečné místo v současném měnovém cyklu... a možná se „velké ryby“ přesouvají směrem k němu.

Nyní jsme tedy před otázkou, zda bude i Česká národní banka nakupovat zlato, jak již dříve avizoval současný guvernér centrální banky Aleš Michl. Navíc s ohledem na aktuální ztrátu ČNB, která je historicky nejvyšší /více jak 300 mld. CZK/ by držba zlata ke kredibilitě centrální banky a důvěryhodnosti v českou korunu jistě pomohla. Zvláště v kontextu aktuálně zveřejněné zprávy největší japonské investiční skupiny Nomura, která varovala, že Česku hrozí během následujícího roku závažná měnová krize.

Zdroj: WGC, Bloomberg