Spojování bodů v globální mozaice

Rozpad Iráku je stále v plném proudu. Situace se bude nadále zhoršovat, což bude mít za následek vytvoření tlaku na růst cen ropy. Tažení sunnitského ISISu na Bagdád bylo dočasně zpomaleno díky šíitskému volání do zbraní, íránské intervenci na straně šíitů a al-Malikiho vládě. Při čekání na pomoc od svých saúdských sponzorů se ISIS účelně přeskupuje a konsoliduje své zisky. Toto všechno je pouhou předehrou mnohem větších bitev, které mají teprve přijít.

Válka v Iráku má potenciál stát se válkou regionální. I Turecko může být do tohoto zataženo, a to kvůli vzniku kurdského státu v severním Iráku. Írán již vtažen byl, aby podpořil al-Malikiho. Sýrie a Irák byly fakticky z části spojeny, protože došlo ke smazání hranice. Jordánsko je poměrně slabé a bude trpět přílivem uprchlíků a přeléváním nepokojů. Jordánské území je používáno ISISem i Spojenými státy pro základní operace. Nic z výše uvedeného nebude brzy vyřešeno, takže regionalizace konfliktu bude postupovat s negativními důsledky pro regionální dodávky energie.

Uvolněné reakce z Bílého domu na situaci v Iráku je možno jednoduše vysvětlit faktem, že loni v prosinci dosáhl Obama zmírnění mezinárodního napětí s Íránem, když oznámil vytvoření rámce pro dohodu o íránském atomovém programu a odvolal některé ekonomické sankce. Vize zahraniční politiky prezidenta Obamy je taková, že se Spojené státy stáhnou ze světa, ale zanechají za sebou regionální „policisty v jejich rajonu“, kteří udržují pořádek ve svém sousedství. Írán je Obamou preferovaný policista ve svém rajonu Středního východu, takže (bez toho, aby to řekli napřímo) na něj Spojené státy spoléhají, že obnoví pořádek v Iráku.

Saúdská Arábie může opustit petrodolar, což by znamenalo budoucí oslabení amerického dolaru, a to i kdyby se podařilo dolar dočasně pozvednout.

Zmírnění napětí s Íránem je zradou Saúdské Arábie. Od roku 1974 byl americký dolar podepřen původní „petrodolarovou“ dohodou, v níž Spojené státy jednaly jako garant bezpečí královské rodiny Saúdů výměnou za souhlas, že cena ropy bude stanovována v dolarech. To vyžaduje, aby země udržovaly dolarové rezervy, aby si mohly zajistit dodávky ropy, ať už se jim dolar líbí, či nikoliv. Když teď Spojené státy porušily svou část dohody, Saúdská Arábie může opustit petrodolar, obzvláště ve svých nových energetických jednáních s Čínou. To poukazuje na budoucí oslabení amerického dolaru, a to i kdyby se podařilo dolar dočasně pozvednout.

Ani krize na Ukrajině nepolevuje. Na začátku dosahoval Putin na Krymu a ve východní Ukrajině velkých zisků. Ekonomické sankce Spojených států a Evropy byly sice mírné, avšak stačily na to, aby přinutily Putina dočasně uvolnit napětí. Jakmile útoky ISISu v Iráku rozptýlily pozornost Bílého domu, chopil se Putin příležitosti začít znovu jednat, a to tak, že rozmístil ruské tanky v některých částech Ukrajiny a toleroval sestřelení dopravního letadla ukrajinských vojsk. Putin se ukázal být trpělivým, pohotovým a soustředěným – na rozdíl od Bílého domu, který je reaktivní, neobratný a je snadné odvést jeho pozornost. Tato krize také brzy neodejde a bude znamenat tlak na růst ceny ropy a zlata.

Draghi ví, že tištění peněz pro generování růstu nefunguje.

V Evropě: šéf Evropské centrální banky Mario Draghi nedávno snížil dvě úrokové sazby, čímž poprvé vytvořil zápornou sazbu úroku. Draghi znovu dokázal, že je jediným centrálním bankéřem, který rozumí centrálnímu bankovnictví. Mluví málo a dělá ještě míň, ale všechno je to celkem efektivní, protože šetří zdroji a nesnaží se dělat víc, než ve skutečnosti může. Jeho nedávné kroky ukazují oddanost cenové stabilitě tím, že bojují s deflací, ale zároveň ukazují, že on nebude tisknout peníze nebo se nebude angažovat v kvantitativním uvolňování (“QE“) kvůli tomu, aby stimuloval růst. Draghi ví, že tištění peněz pro generování růstu nefunguje. Také se nepřipojí k měnovým válkám tím, že by zlevnil euro. Euro je v tuto chvíli téměř nejníže a poroste výše, protože začíná být jasné, že Draghi se odlišuje od zástupů spoléhajících se na levné peníze, kam patří FED, Bank of England, Čínská centrální banka a Centrální banka Japonska.

Čína je uprostřed obrovské úrokové a realitní bubliny. Mnozí očekávají, že tato bublina v roce 2015 splaskne; avšak nedávné známky nasvědčují spíše tomu, že bublina praskne dříve a tyto problémy se mohou objevit již v roce 2014. Čína má dostatek rezerv na to, aby mohla zachránit svůj bankovní systém, ale nikoliv bez následků. Čínský ekonomický růst prudce zpomalí a dojde k přelévání na ostatní trhy, jak budou čínské banky prodávat aktiva v rozvinutých ekonomikách, aby si zvýšily hotovost kvůli pokrytí domácí poptávky. Rozčílené davy vezmou banky útokem a budou požadovat vyplacení z Ponziho schématu „produktů pro správu majetku“, které byly prodávány bankami. Tyto peněžní nepokoje se rozšíří dále.

Abyste dostali oheň inflace, potřebujete obě věci: dřevo i jiskru.

Tato globální situace připomíná 70. léta 20. století. V letech 1971 a 1972 využil Fed politiky levných peněz, částečně kvůli tomu, aby usnadnil znovuzvolení Richarda Nixona. Vysoká inflace se neobjevila okamžitě. Převládla peněžní iluze a chování se měnilo pozvolna. Ale série geopolitických událostí v letech 1972-1973, která v říjnu 1973 vyvrcholila jomkipurskou válkou, vedla k ropnému embargu a prudkému zvýšení cen ropy. To pro změnu zvýšilo inflační očekávání.

Od té doby dávají ekonomové inflaci z konce 70. let za vinu „ropnému šoku“. Ale správné chápání je, že ony levné peníze před embargem vytvořily suché dřevo a ropné embargo vytvořilo jiskru, která zažehla oheň. Abyste dostali oheň inflace, potřebujete obě věci: dřevo i jiskru. Totéž platí i dnes. FED a ostatní centrální banky natiskly v posledních čtyřech letech biliony dolarů v penězích. Doposud však byla inflace relativně mírná. Ale tyto natištěné peníze jsou pouze dřevem – stále je zapotřebí jiskra. Události na Středním východě, na Ukrajině a v Číně však nyní mohou onu jiskru vytvořit.

Ve skutečnosti může být výsledek nejhorší ze všech možných případů – vyšší inflace a slabší růst, což bývá nazýváno jako „stagflace.“ FED se nachází mezi dvěma mlýnskými kameny. Když opustí jednoduchou cestu a omezí tištění peněz, propíchne bublinu aktiv. Pokud bude i nadále tisknout, inflace nabere na síle. Jak se budou do konce roku vynořovat data o slabší výkonnosti, uvědomí si FED, že se prosnižoval do slabosti. To bude mít za následek spuštění nového tištění peněz v roce 2015.

Nejbezpečnějšími aktivy budou energie, zlato, půda, přírodní zdroje, zemědělství a ostatní tvrdá aktiva.

Do té doby se objeví geopolitický ďáblův koktejl a zafunguje jako jiskra pro inflaci, která vyletí nad očekávání FEDu. Akciové a realitní bubliny splasknou, banky budou strádat a nejbezpečnějšími aktivy budou energie, zlato, půda, přírodní zdroje, zemědělství a ostatní tvrdá aktiva.

Překlad: Ing. Lucie Hošková

Zdroj: RICKARDS, James. Connetcting dots in the global mosaic. In: [online]. [cit. 2014-07-02]. Dostupné z: http://www.darientimes.com/32801/rickards-connecting-dots-in-the-global-mosaic/