Proč zlato láme všechny rekordy? Budou se opakovat scénáře z let 1971 - 1980?
17. 4. 2024, Philippe Herlin
Je příliš brzy na to, abychom mohli říci, že se blíží druhá vlna inflace, ale nebývalý růst ceny zlata se zdá být předzvěstí, říká Philippe Herlin, finanční analytik a doktor ekonomie na Conservation national des artes et Métiers v Paříži. Herlin je zastáncem teorií rizika, které vypracovali myslitelé jako Benoît Mandelbrot a Nassim Taleb, a příznivcem rakouské ekonomické školy.
Rekordní série pro zlato
V pátek 12. dubna se spotová cena zlata vyšplhala na 2.432 USD a po nedávném rekordním růstu tak zaznamenala další historické maximum. A rallye ještě není u konce!
Připomeňme, že když se Richard Nixon 15. srpna 1971 rozhodl odstoupit od Brettonwoodské dohody, stála unce zlata o hmotnosti 31,1 gramu 35 USD. Později, 1. ledna 2000, před velkým býčím trhem, byla cena 280 USD. Měli bychom nyní pozoruhodný růst ceny zlata vítat, nebo bychom se měli spíše zamyslet nad poklesem hodnoty dolaru? Nejlépe obojí současně. Investoři, kteří vsadili na zlato (zejména na počátku roku 2000), si vedli velmi dobře.
Klesající inflace
Proč ale cena zlata roste, i když inflace v USA a Evropě klesá? Centrální banky si navzájem gratulují, uklidňují se a oznamují budoucí snížení úrokových sazeb. Inflaci se daří držet pod kontrolou, aniž by ekonomika sklouzla do recese, není tedy vše v pořádku?
Pokud zlato navzdory všemu roste, je to proto, že tomuto scénáři nevěří. Jak víme, žlutý kov má dobré instinkty: na počátku roku 2000 zahájil dlouhý růstový trend v reakci na uvolněnou měnovou politiku FEDu, který začal snižovat svou klíčovou úrokovou sazbu po krachu dotcomu v lednu 2000 a útocích z 11. září 2001. Tím, že zlato předjímá "inflaci aktiv" (omezuje se na hmotná aktiva jako jsou nemovitosti, akcie a umělecká díla), nabízí svým majitelům dokonalou ochranu. V nedávné minulosti zahájil drahý kov koncem roku 2019 nový růstový trend, který předznamenal vysokou inflaci, jež od poloviny roku 2020 nabírala na obrátkách a vrcholila na konci roku 2022.
Srovnání se 70. lety 20. století
Míra inflace se nepochybně zmírnila, ale zůstává na značné úrovni a je vyšší než v době pandemie covidu. Zejména proto, že astronomické rozpočtové deficity ve Spojených státech a několika evropských zemích včetně Francie by mohly centrální banky donutit k opětovnému spuštění tiskařských strojů. Oznámení o snížení úrokových sazeb se nepochybně ukáže jako předčasné. V důsledku toho hrozí o to silnější návrat inflace. Podobnou situaci zažily západní země v 70. letech, kdy v letech 1973-1974 došlo k počáteční vlně inflace, která byla rychle potlačena. Mnozí si tehdy mysleli, že to nejhorší je za námi, ale inflace v letech 1978-1980 udeřila znovu a v USA dosáhla až 13,5 %.
Cena zlata v té době předvídala druhou vlnu, protože po konsolidační fázi od září 1976 opět rostla.
Vývoj inflace v USA v %, období 1958 - 2024 |
Problém zadlužení
Paul Volcker, tehdejší předseda FEDu, byl v roce 1980 nucen zvýšit základní úrokovou sazbu nad 20 %, aby omezil inflaci. Vzhledem k prudkému nárůstu veřejného a soukromého dluhu by však dnes byla nemyslitelná i poloviční sazba. Celá ekonomika by šla ke dnu! Jak tedy překonat druhou vlnu inflace, pokud přijde? To nikdo s jistotou neví.
Dvě vlny inflace v 70. letech byly vyvolány cenovými šoky. První a zdaleka největší ropný šok začal na podzim roku 1973. Druhý prudký nárůst cen ropy nastal během islámské revoluce v Íránu v roce 1979. Dnes již skutečné cenové šoky nezažíváme, ale energie zůstávají drahé, zejména v Evropě (nedostatek surovin, drahá transformace energetiky, sankce proti Rusku). Cena ropy navíc opět roste a nedávno dosáhla více než 90 USD za barel.
Zatím je příliš brzy na to, abychom mohli s jistotou říci, že dojde k druhé vlně inflace, ale zdá se, že současný vývoj ceny zlata může být jakousi předzvěstí.
Zdroj: philippeherlin