Plán návratu Ameriky ke zlatému standardu bude zveřejněn ve Washingtonu

NEW YORK 26. září 2011 - Další velký krok v diskuzi o zlatém standardu bude učiněn příští měsíc ve Washingtonu, kde jeden z někdejších členů Americké komise pro zlato (US Gold Commission) za éry Ronalda Reagana předloží pětistupňový plán návratu Ameriky ke zdravým penězům.

Tvůrce plánu Lewis Lehrman, podnikatel a odborník, bude prezentovat svůj program 5. října na koferenci ve Washingtonu pořádané na téma "jak se navrátit ke stabilnímu dolaru". Lehrman nastíní pětistupňový program návratu Ameriky k měnám krytým zlatem, a to do pěti let.

Podstatné na této události je to, že jejím cílem je posunout diskuzi k praktickým krokům, které by bylo možno učinit na záchranu amerického monetárního systému. Přichází to v době, kdy se dolar zřítil na své rekordní minimum; v jednu chvíli dokonce klesnul na méně než ¹/₁₈₀₀ unce zlata. Dolar se sice nedávno nepatrně vzpamatoval, nicméně pořád setrvává pod ¹/₁₆₀₀ unce zlata, což je úroveň, která by byla ze strategického hlediska téměř  nepředstavitelná ještě na začátku prvního období George W. Bushe, kdy dolar dosahoval hodnoty ¹/₂₆₅ unce zlata.

„Zatvrzelí obhájci současného systému papírového dolaru odrazí každý argument ve prospěch zlatého standardu tvrzením, že neexistuje proveditelný způsob, jak jej obnovit,“ říká editor Grant´s Interest Rate Observer, James Grant. „To, co Lehrman udělal, bylo, že sestavil praktický a přesvědčivý plán, jak přesně tohoto dosáhnout“. Grant předpovídá, že „míč se nyní nachází – nebo brzy bude – na straně papírových peněz, jako už dlouho ne.“

V minulých měsících začal rostoucí sbor vážných pozorovatelů mluvit ve prospěch znovuzavedení vazby mezi dolarem a zlatem. Někteří z nich patří do skupiny vedoucích postav, jako například prezident světové banky, Robert Zoellick, který v listopadu loňského roku vyprovokoval debatu, když v londýnském listu Financial Times vydal polemický úvodník, ve kterém naznačuje, že by zlato mohlo hrát roli v reformovaném monetárním systému.

Od té doby se řada uznávaných amerických novinářů – vedených především panem Grantem – veřejně vyslovila pro návrat ke zlatému standardu. Grantova demarše byla publikována jakožto polemický úvodník v novinách The New York Times. Několik republikánských kandidátů na prezidenta, od kongresmena Rona Paula po kongresmenku Michele Bachmannovou a guvernéra Perryho, mimo jiné naznačilo, že se domnívají, že ozdravení dolaru je součástí návratu Ameriky na cestu ekonomického růstu a plné zaměstnanosti.

Lehrman je nicméně hlavní postavou v diskuzi o pokračování plánu, který má být vyložen na Washingtonské konferenci o stabilním dolaru. Konference je pořádána expertní skupinou nadace Heritage Foundation. Lehrmanův plán je komplexně rozpracován v knize, kterou jeho institut vydá příští měsíc pod názvem: “Skutečný zlatý standard: Plán měnové reformy bez oficiálních rezervních měn“.

Přestože byl Lehrman dříve členem Americké komise pro zlato, plán, který příští měsíc oznámí, nemá žádný oficiální status. Nicméně v době Lehrmanova působení u Komise spolupracoval s Dr. Paulem, známým disidentem, který předložil záležitost zlata k projednání a tato byla široce konzultována v průběhu desetiletí, dokud většina v Komisi nedoporučila držet se systému peněz s nuceným oběhem, o kterém zase obhájci stabilních peněz prohlašují, že je důvodem současného amerického lopocení.

Prvním krokem, o kterém bude Lehrman ve Washingtonu mluvit, by mělo být to, že Američané oznámí „jednostranné obnovení zlatého měnového standardu“ k „určitému datu“, jak Lehrman napsal novinám The New York Sun. Měl tím namysli, že by americký dolar byl „stanoven zákonem jako konkrétní váhová jednotka zlata“ a „ Ministerstvo financí USA, Federální rezervní systém a celý bankovní systém“ by byl „povinen udržovat zlatou hodnotu dolaru.“

Pan Lehrman předvídá takový přechod, kdy by byly (ke dni, kdy Kongres schválí obnovení neomezené směnitelnosti mezi dolarem a zlatem) bankovky Federálního rezervního systému a dolarové bankovní vklady na požádání „vyplatitelné ve zlatě na požádání v zákonem stanovené zlaté paritě.“

Druhý krok v Lehrmanově plánu by byla ražba prováděna ministerstvem financí a autorizovanými soukromými mincovnami toho, co Lehrman nazývá „zlatou mincí jako zákonným platidlem a to v odpovídajících denominacích, osvobozená od jakýchkoliv a veškerých daní.“ Záležitost zdanění je zde klíčovým bodem. Neboť nyní, pokud by se hodnota dolaru snížila a daný člověk by současně držel zlaté mince, pak by mohla být na dotyčného uvalena daň v případě utracení těchto mincí.

Právě utrácení, které vystavuje dotyčného dani, je kontroverzním rysem současného systému peněz s nuceným oběhem. V tomto bodě jsou pocity tak intenzivní, že již ve státech začalo hnutí za odstranění kapitálových výnosů  z daní ze zlatých mincí na státní úrovni. Tento rok to byl Utah, který jako první formálně učinil zmíněný krok.

Jako třetí krok navrhne Lehrman ve Washingtonu mezinárodní měnovou konferenci, která by, jak si Lehrman představuje, „zajistila záměrné ukončení oficiálního rezevního měnového systému založeného na dolaru a konsolidaci a refundaci zahraničních státních dolarových rezerv“.

Lehrman počítá s tím, že mezinárodní dohoda, kterou je třeba vyjednat, by uvedla do funkce reformovaný mezinárodní měnový systém, nebo to, co on sám nazývá „mnohostrannou směnitelností měn za zlato bez existence oficiálních rezevních měn“.

Čtvrtým krokem by bylo vyhlášení zlatého uspořádání jakožto „jediného prostředku, kterým by národy vyrovnávaly zbytkové deficity platebních bilancí“. Cílem by bylo prohlásit zlato za „jediné oficiální rezevní měnové aktivum namísto rezervních měn“. Jakmile by došlo ke konsolidaci a refundaci zahraničních měnových rezerv, Lehrman prohlašuje, že „důsledkem by byly stabilní měnové kurzy“.

Konečně pátým krokem by bylo vyřadit z užívání „floating“ a „podhodnocené fixní směnné kurzy“, jak je Lehrman nazývá a také to, že by „reformovaný mezinárodní měnový systém ustavil a udržoval stabilní směnné kurzy a volný a spravedlivý obchod, což by bylo založeno na vzájemné konvertibilitě všech hlavních měn a zlata“.

Jediné, čemu by mohl Lehrmanův plán čelit, by bylo jakékoliv znamení, že se dolaru začíná navracet zpátky jeho hodnota. V minulých dnech hodnota dolaru poněkud stoupla, ačkoliv v procentuálním vyjádření ne příliš. Pokud ale bude zmíněný trend pokračovat, mohl by vzít vítr z plachet tomuto hnutí pro monetární reformu.

To je jeden z důvodů, proč na začátku Reaganovy administrativy upadla intenzita úsilí o měnovou reformu. I přestože se Komise pro zlato scházela, zavedl tehdejší nový předseda Federální rezervní rady Paul Volcker režim, který zvítězil nad velkou inflací v 70. letech.

Konference ve Washingtonu nicméně usiluje o strategii  navrženou k nahrazení otázky "kam se dolar v jakémkoliv momentě posouvá" otázkou, o které mnozí věří, že je zásadní, a totiž otázkou stability dolaru z hlediska zlata, tj. jeho užitečnosti jako měřítko hodnoty. Lehrman zdůrazňuje, že pravý zlatý standard je stejně tak efektivní při prevenci deflace, jako je efektivní při prevenci inflace. To je motiv, který se může stát ústředním, jestliže se bude dolaru i nadále navracet jeho hodnota.

ZDROJ: Plan To Return America To the Gold Standard Set To Be Offered at Washington

PŘEKLAD: Lucie Hošková