Padající ceny ropy by mohly zničit banky, které drží biliony dolarů v komoditních derivátech

Společnosti vstupují do těchto derivátových kontraktů z několika důvodů. Zaprvé, spousta věřitelů jim nechce dát peníze, pokud neprokáží, že mají zafixovanou cenu své ropy na takové úrovni, která je vyšší než náklady produkce. Zadruhé, derivátové kontrakty chrání zisky producentů ropy před dramatickými změnami na trhu. Dramatické změny se málokdy stávají, ale když nastanou, mohou být naprosto zničující. Takže ty ropné společnosti, které si zafixovaly vysoké ceny své produkce na léta 2015 a 2016, se teď cítí docela dobře. Ale kdo se nachází na druhém konci těchto kontraktů? Často jsou to velké banky z Wall Streetu, a pokud cena ropy významným způsobem nevzroste, mohly by čelit naprosto kolosálním ztrátám.

Odhaduje se, že šest největších bank „příliš velkých na bankrot“ kontroluje 3,9 bln. USD v komoditních derivátových kontraktech. A podstatná část tohoto objemu je tvořena ropnými deriváty.

Do půlky příštího roku bychom mohli čelit situaci, kdy mnozí producenti ropy zafixovali cenu své ropy na 90 nebo 100 dolarech za barel, ale cena spadla na zhruba 50 dolarů za barel.

V takovémto případě mohou být ztráty pro ty, kteří jsou na špatném konci derivátových kontraktů, astronomické.

Pokud banky zkolabují, fakticky to zaručí ekonomický propad se vším všudy. Celý systém se úplně rozpadne.

Někteří z největších hráčů v oboru získávání ropy z břidlice již zafixovali vysoké ceny pro většinu své ropy pro nadcházející rok. Uvádím zde výňatek z nedávného článku od Ambrose Evans-Pritcharda..

Američtí producenti zafixovali vyšší ceny skrze derivátové kontrakty. I Noble Energy i Devon Energy zahedgeovali (zajistili) více než tři čtvrtiny své produkce v roce 2015.  Pioneer Natural Resources řekli, že mají opce i na rok 2016, které jim pokryjí dvě třetiny jejich pravděpodobné produkce.

Takže jsou do značné míry chráněni. Ti, kteří jsou na prohrávající straně těchto kontraktů, se pořádně spálí. Samozřejmě že ne všichni producenti břidličné ropy se zajistili. Ti, kteří tak neučinili, jsou ohroženi krachem.

Například Continental Resources ztratili kvůli operacím na burze asi měsíc zpátky zhruba 4 mld. dolarů, protože sázeli na to, že ceny ropy znovu porostou. Ceny místo toho nadále klesají, takže tato společnost má před sebou pravděpodobně těžké finanční časy.

Continental Resources (CLR.N) – průkopnická společnost, která vsadila na břidličnou oblast Bakken v Severní Dakotě ve chvíli, kdy se její rivalové obrátili do zahraničí – jde opět proti konvencím: musí vyplatit zhruba 4 mld. USD kvůli obrovskému hazardu, že se ceny ropy znovu vzchopí.

Později v úterý oznámila společnost řízená Haroldem Hammem, oklahomským spekulativním hledačem ropy (který kdysi žaloval OPEC), že si hedgovacími obchody vybral zisk z více než 31 milionů barelů ropy WTI a ropy Brent na léta 2015 a 2016, a stejně tak z otevřených pozic na 8 milionů barelů do konce roku 2014, díky čemuž dosáhnou na extra profit ve výši 433 mil. USD za čtvrtý kvartál. Soudě podle jejich 3Q produkce ve výši 128 000 barelů surové ropy denně, jejich hedgovací pozice by pro příští rok mohly pokrýt téměř dvě třetiny jejich ropné produkce.

Ups. Když jsou věci hezké a stabilní, funguje derivátový trh většinu času docela dobře. Avšak dojde-li k události typu černá labuť (jako je například drastická změna ceny ropy), může to vytvořit skutečně velké vítěze a velké poražené.

A nehraje přitom roli, jak složitými se tyto deriváty stanou nebo kolikrát transferujete riziko, nikdy nemůžete zajistit, aby tyto sázky byly vždy skutečně bezpečné. Následující text pochází z nedávno zveřejněného článku Charlese Hugh Smitha…

Financializace je vždy založena na předpokladu, že riziko může být anulováno tím, že se zajistíme a využijeme přitom protistrany. Zní to dobře, ale jak jsem již mnohokrát upozorňoval, riziko nemůže zmizet, může být pouze přeneseno na jiné subjekty.

Spoléhat se na to, že protistrany zaplatí, nezajistí anulování rizika – pouze to zamaskuje riziko nesplacení tak, že se přenese na protistrany, které jej přenesou na další protistrany a tak pořád dále. Tento iluzorní akt nezpůsobí skutečné zmizení rizika; spíše to vytvoří šňůru domino kostek, které čekají na to, až jedna kostka spadne. Tato jedna kostka následně strhne celou řadu finančních domino kostek s sebou. Pokles ceny ropy o 35 % je ona první domino kostka. Všechny ty údajně bezpečné, nízkorizikové půjčky a obchody s ropou, učiněné s vrcholnou důvěrou, že se ropa bude nadále prodávat kolem 100 USD/barel, se nyní ukázaly jako vysoce rizikové.

V poslední době se Wall Street transformoval na největší kasino v historii světa. Většinu času si velké banky dávají pozor na to, aby se ujistily, že se dostanou na vrchol, ale tentokrát jim jejich domeček z karet může spadnout na hlavu.

Jestli si myslíte, že se jedná o dobré zprávy, měli byste mít na paměti, že pokud banky zkolabují, fakticky to zaručí ekonomický propad se vším všudy. Následující text je rozšířeným úryvkem z jednoho z mých předchozích článků…

Pro ty z vás, kteří se těší na den, kdy tyto mamutí banky zkolabují: musíte mít na paměti, že pokud se skutečně zhroutí, celý systém se úplně rozpadne. V tuto chvíli je náš ekonomický systém tak zcela závislý na těchto bankách, že není možné, aby fungoval bez nich.

Celá naše ekonomika je založena na úvěrovém toku. A všechny tyto dluhy pocházejí od bank. Proto je pro nás tak nebezpečné, abychom se na nich stali tak silně závislými.

Je to jako pacient s extrémně pokročilým stadiem rakoviny. Lékaři se mohou pokusit zabít rakovinu, ale je téměř nevyhnutelné, že pacient v průběhu procesu zemře.

Totéž se dá říct o našem vztahu s bankami, které jsou „příliš velké na to, aby padly“. Pokud padnou, padnou i všichni ostatní. Po poslední krizi nám bylo řečeno, že se s tímto problémem (existence bank příliš velkých na bankrot) něco udělá, ale nikdy k tomu nedošlo.

Jak jsem o tom psal již dříve, ve skutečnosti se banky „příliš velké na bankrot“ od poslední recese zvětšily dohromady ještě o 37 %.

V této chvíli má pět největších bank v zemi 42% podíl na všech úvěrech v USA a šest největších bank ovládá 67 % veškerých bankovních aktiv. Kdyby tyto banky měly zítra zmizet, z ekonomiky by nám toho moc nezůstalo.

Celá naše ekonomika je založena na úvěrovém toku. A všechny tyto dluhy pocházejí od bank. Proto je pro nás tak nebezpečné, abychom se na nich stali tak silně závislými. Bez jejich úvěrů by celý stát mohl brzy připomínat White Flint Mall nedaleko Washingtonu D.C.

Kdysi to bylo místo překypující životem, kam si nakupující chodili pro sezónní slevy a teenageři se zde poflakovali, aby vypadali „cool“. Nyní však White Flint Mall v Betesdě, Maryland – které se veřejnosti otevřelo v březnu 1977 – vypadá jako moderní mausoleum s již jen dvěma zbylými nájemci. Fotografie pořízené uvnitř tohoto komplexu s 874 000 čtverečními stopami ukazují perfektně čisté podlahy z imitace mramoru, prázdné eskalátory a stojící výtahy. Jen pár aut můžete zahlédnout na parkovišti, kde se dobře udržované křoviny zdají být jedinou živou věcí.

Říkám to pořád a budu to říkat, dokud se to nestane. Míříme k derivátové krizi; nic takového jsme ještě nikdy neviděli. Vedle tohoto bude finanční kolaps z roku 2008 působit jako procházka růžovým sadem.

Naši politici slíbili, že udělají něco s bankami, které jsou příliš velké na bankrot a také s hazardem na Wall Streetu, který se vymkl kontrole – ale nic s tím neudělali.

Den zúčtování se však rychle blíží a otřese to celou planetou.

Překlad: Ing. Lucie Hošková

Zdroj: SNYDER, Michael. Plummeting Oil Prices Could Destroy The Banks That Are Holding Trillions In Commodity Derivatives. In: [online]. [cit. 2015-01-07]. Dostupné z:http://theeconomiccollapseblog.com/archives/plummeting-oil-prices-destroy-banks-holding-trillions-commodity-derivatives