Kdo je nejchytřejší, pokud se týká zlata - čínské hospodyně nebo George Soros?

Na první pohled by odpověď na otázku položenou v titulku měla být jasná – ale....  To, co vyvolalo tuto otázku, je úplný příval titulků na internetu týkajících se horečnaté poptávky po nákupu zlata z čínské strany během prvomájového svátku.  Podle toho, co se povídá, obchodníci se zlatými pruty a šperky byli zaplaveni spoustou lidí, kteří se vrhli na nakupování zlata – především v Hongkongu, o kterém existuje mínění, že premium zde není tak vysoké, jako v pevninské části Číny.

Některé ze zaznamenaných titulků měly následující znění: Čínská zlatá horečka - nárůst prodeje mincí, prutů a šperků o 108% v Goldseek; Čínské hospodyně nakupují 300 tun zlata v Marketwatch; Maloobchodníci se zlatem v HONGKONGU zaplaveni kupujícími z pevninské Číny v China Daily; ČÍNA - zlato napomohlo k prvomájovému vzestupu prodeje o 20% v časopisu Forbes; ČÍNA - zlatá horečka hospodyní brání v poklesu ceny v People’s Daily on-line atd.

Viz také: Mnohé z těchto článků byly ilustrovány obrázky davů kupujících – většinou žen (čínských hospodyněk).  A mezitím by Soros, který většinu, pokud ne celý, ze svého holdingu SPDR Gold Trust likviduje (v retrospektivě celkem chytrý krok), tady mohl možná něco prošvihnout vzhledem k přívalu čínské (a další) poptávky, pokud samozřejmě své zlaté podíly v tichosti nepřeměnil na nějakou jinou formu – možná zlaté pruty nebo akcie společností těžících zlato.

Opravdu to vypadá, že ve středu, kdy největší obchodníci ponechali během prvomájového svátku zavřeno, čínské hospodyně plus možná jejich protějšky z Indie, dalších částí Asie a Středního východu asi hodně podpořily cenu zlata a nyní vyvstává velká otázka, zda příval nákupů bude pokračovat – v kterémžto případě by se ti, kteří mají nedostatek fyzického zlata, mohli dostat do vážných potíží.

Ale je to právě čínský faktor, který činí celou nákupní horečku obzvláště zajímavou.  Držení zlata bylo v Číně po mnoho let zakázáno, ale nedávno došlo k jeho legalizaci a čínská vláda začala potom podle toho, co se povídá, povzbuzovat své občany k tomu, aby nakupovali zlato a stříbro.

V případě řízené ekonomiky jako je čínská, by to mohlo mít závažné důsledky pro trh a pro ty na západě, u kterých se zdá, že se snaží o uplatňování určité kontroly nad cenami.  Také se můžeme dobře dostat do stádia, kdy Čína může přejít k ochraně zájmů svých občanů, pokud bude cítit, že západní banky se zásobou zlatých prutů a centrální banky a vlády tajně vyjednávají o kontrole cen zlata v neprospěch čínských občanů – a Čína má určitě finanční moc k tomu, aby takto učinila.  Potvrzený nákup řekněme 1000 nebo více tun zlata centrální čínskou bankou pro její oficiální zlaté rezervy by stěží výrazně snížil její celkové měnové rezervy, ale přesto by mohl mít obrovský okamžitý účinek na cenu zlata.

Opravdu existuje mnoho lidí, kteří se domnívají, že čínská vláda již nakoupila minimálně toto množství zlata pro své oficiální rezervy, avšak dosud tento nákup neohlásila.  Ve skutečnosti to popírá – avšak cynici mohou říkat: nikdy nevěř ničemu, dokud to nebude “oficiálně popřeno".  Obvykle se ukáže, že platí pravý opak.

Jestliže “čínské hospodyně" opravdu nakoupily 300 tun zlata, jak tvrdí článek v MarketWatch citující “hlas z čínského rozhlasového vysílání", představuje to více než 10% roční vytěžené produkce zlata nakoupené během období pouhých 2 týdnů.  Tento údaj je šokující.

Jestliže “čínské hospodyně" opravdu nakoupily 300 tun zlata, jak tvrdí článek v MarketWatch citující “hlas z čínského rozhlasového vysílání", představuje to více než 10% roční vytěžené produkce zlata nakoupené během období pouhých 2 týdnů.  Tento údaj je šokující.

I kdyby se rychlost nákupu zpomalila, přesto naznačuje, že během jednoho celého roku by celosvětová produkce zlata za několik let mohla být zabrána Číňany.  A kromě toho jsou zde také Indové, Turci, obyvatelé zemí Středního východu – všichni z nich podle zpráv horečně nakupují. I když SPDR Gold Trust možná prodává zlato ve velkém, ani zdaleka to není tím tempem, jakým je nakupováno v Asii a na Středním východě.

Nyní možná se skončením prvomájového svátku nápor zeslábne.  Říká se, že premia z ceny zlata v Číně nyní klesají, ale podle západních standardů přesto stále zůstávají vysoké.  Zdá se, že zlato v prutech se hledá obtížně, a nakupuje se převážně zpracované zlato (příplatky za zpracování jsou na východě nízké).  S tímto bude asi spojeno částečně zotavení cen – zlato již není v očích kupujících až tak levné, i když jeho cena je pořád ještě mnohem nižší, než byla ještě před několika týdny.

Ale pro ty, kteří věří zlatu, představuje jeho migrace ze západu na východ problém.  Existuje názor, že Čína vzhledem k poznání obchodních výhod, které vznikly USA v průběhu let díky tomu, že dolar byl po většinu minulého století rezervní měnou, chce, aby jüan měl minimálně úlohu příští celosvětové rezervní měny.  Existuje domněnka, že Čína cítí, že dominantní postavení trhu se zlatem zde může být klíčem – a vzhledem k tomu, jak se v současné době situace vyvíjí, by Čína mohla být na správné cestě k dosažení tohoto cíle. (Poznámka redaktora: Tuto myšlenku podrobně rozebíráme v první kapitole naší analýzy Gold Outlook 2013.)

Ale vraťme se zpět k “čínským hospodyním".  Nakupují zlato, protože vidí, jak je při současných cenách levné, a domnívají se, že jediná cesta pro tento drahý kov z tohoto bodu již vede pouze nahoru.  Opravdu možná takto určují minimální cenu kvůli masivním nákupům, které přijdou v případě jakýchkoliv budoucích poklesů stejných jako ten, který jsme zažili před několika týdny.

ZDROJ: WILLIAMS, Lawrence. Who’s smartest on gold – Chinese housewives or George Soros?. In: Mineweb [online]. [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: http://www.mineweb.com/mineweb/content/en/mineweb-gold-analysis?oid=188704&sn=Detail