Významný japonský penzijní fond se obrací ke zlatu

Podle investičního ředitele fondu Yoshisuke Kiguchiho chce fond zpočátku držet okolo 1,5 % svých celkových aktiv v hodnotě 400 mld. yenů (500 mil. dolarů) ve zlatými cihlami zajištěných fondech obchodovatelných na burze. Yoshisuke Kiguchi řekl, že provádí diversifikace do zlata, aby se vyhnul riziku plynoucímu z držby státních dluhopisů.

Přesun k aktivu nenesoucímu úrok přichází ve chvíli, kdy jsou fondy na druhém největším penzijním trhu na světě pod vzrůstajícím tlakem, aby pokryly slíbené platby, když domácí úroková míra setrvává blízko nulové hodnoty. Letos se lidé z prvního japonského „baby boomeru“ dostali přes 65 let, čímž se stali způsobilými k vyplacení.

Pan Kiguchi řekl, že neexistence výnosů ze zlata znepokojila investiční komisi fondu, ale on je přesvědčil, že „z velmi dlouhodobého hlediska může být zlato jednou z bezpečných měn.“ Dodal, že tento měsíc prodal australské dolary, aby splnil svou výchozí cílovou alokaci zlata pro tento fond s 20 000 členy.

Mizuho Trust & Banking, součást Mizuho Financial Group, začal nabízet taková investiční schémata, která umožňují menším penzijním fondům investovat do zlata.

Takahiro Morita, šéf tokyjské větve Světové rady pro zlato (World Gold Council), asociace producentů, řekl, že vzhledem k tomu, že několik managerů fondu počítá se zhroucením jádrových aktiv, jako jsou například japonské státní dluhopisy, jsou čím dál tím více přístupní nápadu, že by zlato mohlo fungovat jako tlumič šoků. „Tsunami a dluhová krize eurozóny v minulém roce ukazují, že bylo moudré očekávat neočekávané,“ řekl.

Tsunami a dluhová krize eurozóny v minulém roce ukazují, že bylo moudré očekávat neočekávané.

Instituce na 3,4 bilionovém japonském penzijním trhu (vyčísleno v USD) se historicky držely tradičních aktiv. V roce 2011 tvořily dluhopisy 59 % aktiv v odvětví, což je podle konzultantské společnosti Towers Watson nejvyšší podíl na světě. Nejnižší podíl, pouhých 6 %, bylo investováno do alternativ jako např. nemovitosti, akcie a hedgeové fondy.

Zlato se v Japonsku snaží zvrátit špatnou image po skandálu z poloviny 80. let. Může za to společnost Toyota Shoji, která podvedla tisíce starších investorů, když jim slíbila zlaté pruty, jež však nikdy nebyly dodány. Avšak dnes se začínají o zlato více zajímat domácnosti.

Nomura, největší japonská banka, přidala v únoru alternativu zlata do svého měsíčního průzkumu tisíce náhodně vybraných drobných investorů. Od té doby se zlato každý měsíc umisťuje na třetím místě nejvíce žádaných přírůstků portfolia, daleko před konkurenčními aktivy jako jsou investiční fondy, obligace či zahraniční státní dluhopisy.

Vzhledem k tomu, že i instituce začínají mít zájem o zlato, mohla by poptávka dále růst.

„Když se podíváte na aktiva za posledních několik desetiletí, akcie jsou na tom nejhůře a investice s fixním výnosem nabízí pouze nízký kupón,“ řekl Yoshio Kuno, japonský ředitel společnosti Newedge, obchodník s futures. „Zlato se začíná stávat přijatelným měnovým substitutem.“

( Zdroj: FT )