Jak konstantní je kupní síla zlata?

Přestože má zlato z peněžního hlediska vysoce konstantní povahu a zatím jsme nenašli žádnou jinou měnu, která by mu mohla kvůli jeho vlastnostem konkurovat, realita je taková, že v ekonomice neexistuje exaktní KONSTANTA. Hodnota veškerého zboží, aktiv, měn atd. se stále mění v relativním vzájemném porovnání, a to především skrze nekonečně měnící se dynamiku nabídky a poptávky. V souvislosti s takovou změnou prověříme v této analýze konstantní povahu zlata z hlediska jeho kupní síly, a to v krátkodobém (týdny), střednědobém (roky) a dlouhodobém (dekády) měřítku. Dodatečně porovnáme naše zjištění s povahou „fiat“ měn.

V minulosti bylo dokázáno, že když bylo zlato středem našeho monetárního systému (neboť zde bylo několik forem zlatého standardu), jeho hodnota byla jak v krátkodobém, tak střednědobém i dlouhodobém horizontu velmi konstantní. Po odstranění zlatého standardu začala být hodnota zlata méně konstantní v krátkodobém a střednědobém horizontu, ale zůstala impozantně neměnná v dlouhodobém měřítku.

Naopak „fiat“ měny mohou být konstantní v krátkodobém období, avšak ve střednědobém horizontu budou vždy ztrácet svou hodnotu a v dlouhodobém období jejich hodnota doslova eroduje. Vzhledem ke křehké povaze „fiat“ měn a aktuálnímu finančnímu stresu v globální ekonomice, existuje riziko, že tyto měny mohou být významně devalvovány v podstatě „ze dne na den“. A právě z tohoto důvodu zajišťuje zlato přiměřeným způsobem ochranu kupní síly peněz jednotlivce.

Pokud zkoumáme hodnotu zlata, je třeba ji poměřovat s cenami produktů a služeb. V dnešní době téměř všichni usilují o prodej nebo koupi nejrůznějších produktů a služeb. Vše ostatní ve finančním systému jako jsou akcie, dluhopisy, CDF, opce, futures kontrakty apod. nemá skutečnou užitnou hodnotu, neboť tyto finanční produkty nemůžeme jíst, pít nebo nosit. Jen zboží a služby můžeme skutečně užívat. A proto, abychom mohli měřit stabilitu hodnoty zlata, musíme ji poměřovat s množstvím zboží a služeb, které si za zlato můžeme koupit.

Z důvodu jednoduchosti budeme používat pro měření hodnoty zboží a služeb index CPI (Consumer Price Index – index spotřebitelských cen) a index WPI (Wholesale Price Index – index velkoobchodních cen).

Kupní síla zlata v krátkodobém a střednědobém období

Někdy se můžeme dočíst, že za růstem nebo poklesem ceny zlata stojí v podstatě růst nebo pokles „fiat“ měn. Podle těchto analýz je však zlato konstantou. Pojďme nyní vyzkoušet, zda jsou tyto analýzy přesné.

V týdnu od 4. do 9. ledna 2016 vzrostla cena zlata v britských librách o 5,9 % z 23.096 GBP za kg na 24.469 GBP za kg. Můžeme si být docela jisti tím, že ceny výrobků a služeb byly v tomto období ve Velké Británii neměnné. V důsledku toho jste si mohli za stejné množství zlata koupit na konci týdne o 5,9 % více výrobků a služeb, zatímco za britskou libru byste nakoupili stejné množství těchto výrobků a služeb. Co bylo více konstantní v tomto konkrétním případě? Byla to britská libra. Důvodem je skutečnost, že současný mezinárodní měnový systém je postaven na „fiat“ měnách.

Vývoj ceny zlata v britských librách, 4. - 9. 1. 2016

Nyní se posuneme ke střednědobému období. V níže uvedeném grafu jsem zaznačil index kupní síly zlata oproti britské libře na základě dat CPI a ceny zlata v období červenec 2010 až červen 2016. Z grafu lze vidět, že vývoj britské libry byl v krátkodobém období více konstantní než vývoj ceny zlata, avšak její kupní síla ve střednědobém horizontu klesala, a to z důvodu vnitřní inflační politiky centrální banky Velké Británie. Kupní síla zlata byla naopak v krátkodobém a střednědobém období volatilní, avšak v uvedeném případě si svou kupní sílu /i#mce_temp_url# uchovalo.

Index kupní síly zlata vs index kupní síly britské libry, 2010 - 2016

Kupní síla zlata v dlouhodobém období

Abychom celé téma lépe pochopili, zaměřme se nyní na cenu zlata a kupní sílu libry od roku 1500. Následující graf je možná o něco složitější pro interpretaci než graf předcházející. V grafu jsou uvedeny 3 křivky:

- červená křivka představuje index kupní síly zlata, který dosahoval v roce 1930 hodnoty 100;

- modrá křivka znamená cenu indexu zlata v britských librách, který dosahoval v roce 1930 také hodnoty 100. Všimněte si, že do roku 1914 byla tato křivka téměř neměnná, což reflektovalo „zafixovanou“ paritu mezi britskou librou a zlatem;

- zelená křivka představuje index velkoobchodních cen v britských librách, kdy v roce 1930 dosahoval také hodnoty 100.

Z grafu můžete vyčíst, že pokud cena zlata (modrá křivka) předstihne velkoobchodní ceny (zelená křivka), index kupní síly zlata (červená křivka) v důsledku toho vzroste a opačně.

Index kupní síly zlata, index zlata v britských librách, index velkoobchodních cen

Po mnoho století zůstala červená křivka téměř neměnná! To nám ukazuje skutečně pozoruhodnou konstantní povahu zlata. S tím, jak byl zlatý standard postupně odstraňován z finančního systému (od roku 1914), začala být kupní síla zlata volatilnější, avšak v dlouhodobém období zůstala velmi robustní.

Dále vidíme v grafu, že před rokem 1914 byly i velkoobchodní ceny poměrně konstantní. Toto však souvisí s faktem, že britská libra byla navázána během tohoto období na zlato. S postupným odstraňováním zlatého standardu se začaly obě křivky (modrá a zelená) zvedat do výšin a důsledkem bylo doslova „vypaření“ kupní síly britské libry. Od roku 1971 ztratila britská libra 93 % své kupní síly a inflace dosáhla o 4 roky později výše 20 %.

Na závěr můžeme konstatovat, že zatímco v ekonomice neexistují skutečné konstanty, stabilita kupní síly zlata je nevídaná. Konstantní povaha zlata se potvrdila nejen v době éry zlatého standardu, ale také mimo ni a zůstala velmi stabilní, avšak více volatilní v krátkodobém horizontu.

Pokud by v budoucnu došel současnému mezinárodnímu měnovému systému dech a musel by být opět „ukotven“ ke zlatu, pak očekávám, že cenový vývoj zlata by byl v krátkodobém a střednědobém období více konstantní, neboť zlato by bylo opět centrálním pilířem světových financí.

Zdroj: bullionstar