Inflace a globální nejistota vyvolala zlatou horečku v Rakouské mincovně
22. 12. 2022, Redakce
Rakouská mincovna, jedena z nejstarších a největších světových mincoven, není schopna držet krok s poptávkou, jelikož lidé hledají bezpečné útočiště pro své peníze uprostřed rostoucí inflace a ekonomických obav způsobených válkou na Ukrajině.
"Poptávka po zlatě nebyla nikdy tak vysoká jako letos," uvedl pro agenturu Reuters generální ředitel mincovny Gerhard Starsich ve své kanceláři ve vídeňské budově, kde se mince razí od 30. let 19. století. Za její nenápadnou fasádou se skrývá bludiště dílen, kde moderní stroje taví kovy a razí mince. Avšak původní mincovna byla založena již v roce 1194, aby razila mince ze stříbra zaplaceného jako výkupné za Richarda Lví srdce poté, co byl u Vídně zajat nepřáteli a držen v zajetí.
"V tuto chvíli jsou všechny zlaté mince, které vyjdou z razicího lisu, již prodány," řekl Starsich. "Právě nyní bychom mohli prodat třikrát více, než jsme schopni vyrobit."
Venku před prodejnou mincovny se tvoří denně již mnoho měsíců dlouhé fronty. Starsich poznamenal, že zákazníci jsou ze všech věkových kategorií a všech společenských vrstev. Přibližně třetinu tržeb mincovny tvoří zahraniční kupující. Někteří z nich se byli ochotni podělit o své důvody k nákupu zlata, přičemž hlavním motivem je to, že zlato vnímají jako bezpečnostní pojistku na „horší“ časy.
 |
 |
Rakousko je finančně konzervativní země, ve které veřejnost hromadí v dobách krize hotovost a zlato. Mincovna tvrdí, že poptávka po zlatě je nejvyšší od roku 1989 a její jednouncová zlatá mince (Wiener Philharmoniker), pojmenovaná po světově proslulém Vídeňském filharmonickém orchestru, je nejprodávanější zlatou mincí v Evropě a Japonsku.
Rakouská národní banka, která mincovnu vlastní, uvedla v říjnové prezentaci o hospodaření rakouských domácností, že za dva a půl roku od vypuknutí pandemie koronaviru bylo nakoupeno více zlata než za pět let předtím.
Ke konci listopadu prodala mincovna za letošní rok přes 1,8 milionu uncí zlata a blížila se k rekordu více než 2 milionů uncí z roku 2009, kdy se svět zotavoval z globální finanční krize.
Starsich dodal, že návrat ke zlatu je celosvětovým fenoménem, který lze vidět i v jiných velkých národních mincovnách. Také uvedl, že stále více Rakušanů usiluje o zařazení zlata do svých portfolií jako zajištění proti pádu akcií nebo jako diverzifikační aktivum.
Zdroj: reuters
