Eric Sprott: během následující dekády očekávejte zavedení měn, které budou kryté zlatem

Tekoa Da Silva: Ericu, nedávno jsme viděli pohyb ceny zlata z 1.150 USD na 1.300 USD za unci. Souběžně s tím mnoho hlavních světových měn zažilo nevídané vzestupy a pády. Co se vám v současnosti honí hlavou ohledně trhu se zlatem?

Eric: Domnívám se, že vaše narážka na aktuální situaci kolem světových měn je velmi výstižná, jelikož jsem docela šokován tím, že nejvolatilnějším sektorem na finančních trzích jsou právě měny, což je docela v rozporu s tím, co by se mělo dít. Myslím, že takovou volatilitu by měly vykazovat právě dluhopisy nebo akcie, ale zdá se, že jsou to měny.

To vše ale vede k zajímavému náhledu na zlato. V minulém roce vydělalo 84 % populace na zlatě tím, že se jeho cena pohybovala v nejrůznějších měnách vzhůru, navzdory tomu, že cena zlata v USD klesla v roce 2014 o 1 %.

Tak jak zde nyní sedíme, domnívám se, že zlato je nejsilnější měnou na zemi a souběžně s tím můžete vidět, že volatilita na měnových trzích zájem o něj zvyšuje a můžeme to pozorovat v několika směrech. Za prvé, do ETF fondu GLD (SPDR Gold Trust) bylo v minulém měsíci přidáno 40 tun zlata, což je poměrně udivující množství, když si představíte, že roční nabídka na trhu se zlatem je cca 4.000 tun. Na roční bázi by se jednalo o poptávku v objemu téměř 500 tun zlata navíc. Také můžete vidět zvýšený zájem o „zlaté akcie“ (akcie těžebních společností), jejichž ceny se zvedly. V Torontu bylo nedávno ohlášeno 5 úpisů těchto akcií v objemu půl miliardy dolarů a všechny byly okamžitě upsány. Prodeje mincí rozličnými světovými mincovnami jsou také na vzestupu. Vidíme, že kapitál opět teče do zlata. HUI Index má růstovou tendenci, neboť se dostal přes 200denní průměr. Připomíná mi to začátek roku 2014, ale doufám, že to neskončí jako v roce 2014.

Jsem ale přesvědčen, že důvod pro držbu zlata vzhledem k volatilitě měn, kterou jsme nedávno viděli, nemůže být nyní lepší.

TD: Ericu, jaký je váš názor na finanční instituce a centrální banky a jejich vliv na ekonomiku a především na rozruch, který vidíme na měnových trzích? Četl jsem, že pákový efekt na měnových trzích může dosahovat 100 až 200násobku dispozičního kapitálu. Co si o tomto myslíte na základě vašich zkušeností s řízením finanční společnosti?

Eric: Jedním z důvodů, proč jsem se začal v roce 2000 zajímat o zlato, bylo zjištění, že celý finanční systém je obrovským způsobem přetížen (přepákovaný). Tím mám na mysli, že existují banky, které mají finanční páku 30:1, což jednoduše znamená, že pokud jejich aktiva klesnou o 3,33 %, ztratí v podstatě veškerý svůj kapitál. A přesně toto se stalo v roce 2008, kdy většina bank v podstatě zbankrotovala. Centrální banky a vlády poté přišly se svými rozličnými záchrannými programy a balíčky – TARP, TALF, QE apod.

Nyní jsme ve velmi podobné situaci. Mnoho bank vykazuje velmi chatrné výsledky. Slyšeli jsme, že Citigroup ztratila 150 mil. USD, když byl nedávno revalvován švýcarský frank a mnoho hedgeových fondů přes noc zbankrotovalo. Bylo zde mnoho krveprolití.

Jsem vždy fascinován, když přemýšlím nad tou biliardou derivátů a nad tím, kdo vlastně co ví – ropa, rubl, japonský jen, kanadský dolar. Není těžké si představit, že někdo musel ztratit spoustu peněz, protože 1 % z biliardy je 10 biliónů. A volatilita na těchto měnových trzích je mnohem větší než 1 % denně. Kdo ví, co se děje za oponou, ale rozhodně to není nic pěkného.

Celý finanční systém je obrovským způsobem přetížen (přepákovaný). Jsem vždy fascinován, když přemýšlím nad tou biliardou derivátů.

TD: Ericu, vybavují se vám nějaké vzpomínky na přátele nebo možná na nějakou anekdotu, kdy někdo prodával (SHORToval) extrémně nadhodnocené aktivum, ale skrze riziko protistrany si nebyl schopný užít zisk ze spekulace?

Eric: Prodávat (SHORTovat) něco je velmi nebezpečná hra i v nejlepších časech a i já osobně jsem toto několikrát prováděl a samozřejmě pokud SHORTujete – potenciál vaší ztráty je neomezený. Nikdy totiž nevíte, jak vysoko se může ono aktivum dostat a osobně mám zkušenosti se SHORTováním akcií. Pamatuju si, když jsem prodával Fannie Mae. Myslím, že to bylo v roce 2008, uprostřed finanční krize a akcie Fannie šly již z 60 USD na 6 USD a během 2 týdnů byly opět 18 USD – a to kvůli „shortsqueeze“. Takže šly nahoru o 200 % jen kvůli tomuto „squeeze“. Když jste v takové SHORT pozici, je těžké ji udržet, ale o několik měsíců později se již tyto akcie prodávaly za 1 USD. Všichni jsme si tímto prošli v letech 2001, 2002. V roce 2008 se mnoho akcií dostalo až na 1 USD – General Motors, Ford, Fannie, Freddie, Citigroup – a díky bohu, některé z nich (společnosti) to přežily. Jiné se dostaly pod správní ochranu. Trhy mohou být neuvěřitelně volatilní a investoři by si měli být jisti, že jsou na správné straně trhu.

TD: Pokud zůstaneme u měn, domníváte se, že to, co jsme nedávno zažili u rublu nebo švýcarského franku, se bude opakovat i u ostatních zemí v následujících 10 až 15 letech?

Eric: Jistě to tak vypadá. Jen za tento týden klesl kanadský dolar o 2,5 %. A myslím, že euro kleslo během dneška přibližně o 1,5 %. I Švédové zavedli negativní úrokovou sazbu, aby ochránili svou měnu. Takže měnové války jsou v plném rozkvětu a centrální bankéři možná konečně ztratili kontrolu nad touto situací. Mnoho měn je nyní „pranýřováno a mohou si položit otázku: která z nich bude tou slabou nebo naopak tou silnou?“.

Takže země se silnou měnou se mohou obávat, že jejich měna dále poroste, a naopak země se slabou měnou se mohou obávat toho, že spekulanti stlačí jejich měnu ještě nížeji. Je tedy těžké ochránit si své jmění v takovém prostředí, kdy je vaše vlastní měna volatilnější než jakýkoliv jiný finanční instrument, a to je přesně situace, ve které se nyní nacházíme.

TD: Ericu, v minulosti jsem měl možnost hovořit s vámi o agresivních investičních strategiích týkajících se vzácných kovů a akcií těžebních společností.  Nyní bych se rád zeptal na hlavní strategii - fyzické zlato a vaše osobní strategie. Jako organizace jsme nedávno založili The Sprott Physical Bullion Trust – a které jsou další dodatečné osobní strategie, které může člověk přijmout, aby si ochránil svůj životní standard?

Eric: Jak jistě víte, jsem velkým zastáncem držby fyzického zlata a čehokoliv, co je na zlato navázané. Vím, že bylo sepsáno mnoho studií o tom, kolik zlata by měl člověk držet ve svém portfoliu, přičemž se udává 5 – 10 %. Já osobně mám investováno ve zlatě mnohem více, než je tento podíl, neboť se domnívám, že žijeme v Ponzi schématu, které je chráněno tiskem peněz, nulovými úrokovými sazbami a nyní dokonce zápornými úrokovými sazbami.

Je nevysvětlitelné, že trhy mohou přežít tyto okolnosti a že ekonomika může fungovat bez finanční návratnosti na úsporách (což způsobují právě negativní úrokové sazby). A nyní navíc s tou volatilitou jednotlivých měn – představte si, že jste držitelem německých dluhopisů a již nyní ztrácíte 0,5 %. Následně euro jde dolů 1,5 % za den. Vy poté neztrácíte jen na úroku, nyní ztrácíte i na měně. Jak si poradíte s touto nevšední situací, ve které se nacházíme?

Po nějakou dobu jsem měl investováno ve vzácných kovech 80 % svých peněz a i přes krveprolití, kterým jsme si prošli v posledních 3 letech, mi informace ohledně pohybu fyzického zlata naznačují, že poptávka po něm je větší než jeho nabídka.

Jsem zcela připraven držet tyto pozice dále i přesto, co se děje na „papírovém“ trhu se zlatem, a také očekávám, že nakonec uvidíme nové historické vrcholy na všech trzích se vzácnými kovy.

Celé pravidlo o pozitivním významu tištění peněz je zcela mylné.

TD: Ericu, slyšel jsem, že George Soros často vyhledává obecně dodržované zásady, které jsou však špatné a potom sází proti nim. Pokud bychom použili tuto obecnou myšlenku, vyjma zlata a stříbra, existují ve světě takové obecné zásady, které jsou však podle vašeho názoru zcela špatné?

Eric: Celé pravidlo o pozitivním významu tištění peněz je zcela mylné. Také koncept toho, že nulové a negativní úrokové sazby jsou dobré, je zcela mylný, jelikož celý segment střadatelů na světě nemůže získat výnos. Řekněme, že máte milion dolarů v penzijním fondu. Kolik z něj vyděláte? Ve skutečnosti nevyděláte nic. Ztratíte 0,5 % ročně. Jak můžeme dosáhnout pokroku, když máme tak nízké a místy dokonce negativní úrokové sazby? To je naprostý klam. Dalším omylem bylo, že když jsme vstupovali do roku 2012, bylo nám tvrzeno, že to bude dobrý rok pro ekonomiku. Stejně tomu tak bylo v letech 2013 i 2014. Pokaždé na začátku roku se toto tvrdí. Ale jakmile rok končí a ohlédneme se zpět, nikdy tomu tak není. I nyní v roce 2015 se lidé domnívají, že americká ekonomika na tom bude dobře a že bude silná. Ale já se nedomnívám, že zde máme jakýkoliv seriózní ekonomický růst.

Lidé, kteří rozhodují, umožňují stále většímu počtu nekvalifikovaných obyvatel, aby si kupovali domy a auta, které si nemohou dovolit. Také máme silný dolar, který není dobrý pro ekonomiku. Je to stejné jako se švýcarským frankem.

Jako Kanaďan vám mohu potvrdit, že začínám pozorovat, že některé továrny na výrobu automobilů přesouvají výrobu do Kanady právě kvůli tomu, že kanadský dolar se obchoduje za méně než 82 centů k americkému dolaru. Je to jasný obraz toho, že silná měna nevede k silné ekonomice, a proto zde máme všechny ty měnové války, kdy každá země chce mít tu nejslabší měnu.

Myslím, že to je jednou z dalších věcí, které lidé nerozumí. Reálný růst ve skutečnosti neexistuje. Tištění peněz fungovat nebude a politika nulových úrokových sazeb také ne.

Žijeme v Ponzi schématu, které je chráněno tiskem peněz, nulovými úrokovými sazbami a nyní dokonce zápornými úrokovými sazbami.

TD: Ericu, blížíme se ke konci – napadá vás nějaká další myšlenka, kterou jsme možná opomněli?

Eric: Myslím, že téma je stejné, ale ještě jsme skutečně nemluvili o „útesu“ s fyzickým zlatem. Např. dnes ráno jsem četl, že poptávka na burze v Šanghaji (Shanghai Gold Exchange) dosáhla v tomto týdnu 61 tun. Velice rád totiž pracuji s čísly – 60 tun za týden je 240 tun za měsíc. Avšak světová těžba dosahuje 180 tun měsíčně.

Takže dodávky na burzu v Šanghaji jsou větší než světová těžba. A to je pouze jedna země. Jsem potěšen vysokou poptávkou z Indie a Číny. Vypadá to, že Indie by mohla snížit tarify (clo) na importy zlata.

Také se domnívám, že je docela zajímavé, že ECB (Evropská centrální banka) začne v březnu tisknout další peníze, jak nedávno oznámila, a také podezírám Japonskou centrální banku, že ukončí tištění peněz na konci února, takže štafeta bude předána dalšímu. Den poté, kdy USA ukončily QE 3, začalo Japonsko se svou verzí QE. Je velice ironické, že se to stalo ihned poté, kdy s tím předešlá země skončila, protože si myslím, že potřebují někoho, kdo by kupoval jejich dluhopisy. Jinak by šly úroky z dluhopisů strmě nahoru.

Děje se tedy spousta věcí, které mě vedou k závěru, že skutečným bezpečným aktivem jsou vzácné kovy. To by bylo mé résumé.

TD: Poslední otázka, Ericu, jak si představujete svět, řekněme za 20 – 30 let z pohledu měn?

Eric: Pokud bych se měl vsadit, za méně než 20 – 30 let budeme mít měnu krytou zlatem. Prostě se to musí stát. Není možné, aby vlády pokračovaly v takovém utrácení a  tištění peněz. Je to až nepředstavitelné, ale přesto to nějakým způsobem investorská veřejnost akceptuje. Ale o takovém tištění peněz se nikdy nedočtete v ekonomických knihách, jelikož se to předtím nikdy nedělo (v takovém rozsahu). Také se nedočtete o negativních úrokových sazbách, jelikož se to také nedělo.

Myslím, že posluchače by měla probudit tato slova – „ještě nikdy se to předtím nestalo“. Tato situace je neudržitelná. Bojujeme s přirozeným poklesem ekonomiky, který by měl nastat, avšak autority, které nám vládnou, nechtějí, aby se to stalo, a čím více to budou oddalovat, o to horší to nakonec bude.

Dokáži si představit, že za méně než 10 let budeme mít měnu, která bude kryta nějakým fyzickým aktivem. A samozřejmě nejosvědčenějším aktivem je zlato.

Zdroj: SPROTT, Eric. Expect Physical Gold Backing of Currencies Within Next Decade. In: [online]. [cit. 2015-02-18]. Dostupné z: http://sprottglobal.com/thoughts/articles/eric-sprott-expect-physical-gold-backing-of-currencies-within-next-decade/