Chris Powell (GATA): Intervence na trhu se zlatem - aktuální stav

Minulý týden proběhla v New Orleans další významná investiční konference, na které bylo možné vyslechnout nejnovější zprávy ohledně pokračujících intervencí na trhu se zlatem. Níže vám přinášíme informace nevládní organizace GATA (Gold Anti-Trust Action Committee), která se tímto tématem zabývá od roku 1999.

Vše ohledně dnešních finančních trhů by mělo začínat dvěma dokumenty. První z nich - 2013 10-k - je evidován Americkou komisí pro cenné papíry (U.S. Securities and Exchange Commission) ve spolupráci s CME Group, což je provozovatel největší burzy na futures kontrakty v USA.

V srpnu 2014 upozornil Eric Scott Hunsader, zakladatel firmy Nanex ve Winnetka, stát Illinois, která poskytuje burzovní data, že tento dokument obsahuje velmi důležitý paragraf, ve kterém se uvádí, že mezi zákazníky burzy CME Group se řadí i „vlády a centrální banky“.

Taktéž v srpnu 2014 upozornil Hunsader na další důležitou záležitost. Jednalo se o dopis, který zaslal v lednu 2014 výkonný ředitel burzy CME Group Christopher Bowen Americké komisi pro obchodování s futures kontrakty (U.S. Commodity Futures Trading Commission). V dopise se mj. uvádělo, že CME Group poskytne centrálním bankám množstevní slevu na jimi obchodované futures kontrakty, a to nejen na finanční kontrakty, ale také na kontrakty se vzácnými kovy a jinými komoditami, mezi než patří i kontrakty na zemědělské plodiny.

Tento dopis také ospravedlňoval utajené obchodování futures kontraktů centrálními bankami, a to z důvodu poskytování nutné tržní likvidity, ze které budou nakonec profitovat všichni účastníci trhu. Pokud však vlády a centrální banky – tvůrci nekonečného množství peněz – obchodují v utajení na finančních trzích, pak dle slov Chrise Powella „již svobodné trhy neexistují, ale máme zde pouze intervence“. Podobný náhled zastává britský ekonom Peter Warburton, který zveřejnil studii s názvem „The Debasement of World Currency -- It Is Inflation, But Not as We Know It“ (Znehodnocení světových měn – to je inflace, avšak nikoliv taková, jak ji známe).

Pokud vlády a centrální banky obchodují v utajení na trzích, potom fundamentální a technické analýzy pozbývají významu a jediná relevantní data jsou právě informace o jejich způsobu obchodování. Organizace GATA kontinuálně dokumentuje obchodování centrálních bank a podobné aktivity a nyní se pojďme poohlédnout po nejvýznamnějších z nich.

Letos 21. září informoval Koos Jansen, expert na čínský a mezinárodní trh se zlatem, že MMF (Mezinárodní měnový fond) vyjmul ze svých pravidel povinnost stáních celních úřadů reportovat importy a exporty zlata. Tímto krokem nemusejí být mezinárodní transakce se zlatem evidovány v celních reportech, což značně usnadňuje tajné intervence na trhu se zlatem.

16. září letošního roku odhalil Ronan Manly, výkonný ředitel společnosti GoldCore, opět nekalé praktiky na burze v Londýně, jejíž „Goldfixing“ byl nedávno pozměněn, a to právě z důvodu lepší transparentnosti tohoto procesu. Manly informoval, že operátor burzy Inter-continental Exchange podal zprávu Finančnímu kontrolnímu úřadu ve Velké Británii (UK Financial Conduct Authority), že prudké nárůsty cen zlata na newyorské burze COMEX jsou zřejmě prováděny proto, aby mohl být lépe manipulován odpolední fixing ceny zlata v Londýně.

6. srpna 2015 objevil Ronan Manly studii Bank of England sepsanou v roce 1988 (originál zde), která obsahovala informaci o tom, že zlato je nejlepší formou peněz, jelikož nemá riziko protistrany, avšak kupování zlata ohrožuje postavení amerického dolaru a americké vlády.

9. června 2015 upozornil americký právník Avery Goodman ze státu Colorado, který se zabývá výzkumem trhu se zlatem, na ohromnou disproporci dodávek zlata na burze COMEX, které jsou z velké části prováděny jen bankou JP Morgan Chase. Tato disproporce silně naznačuje, že uvedená investiční banka jedná na příkaz FEDu a provádí dle jeho pokynů swapové a leasingové operace na trhu se zlatem, přičemž celkovým garantem dodávek zlata je americká vláda a její zlaté rezervy.

3. května 2015 upozornil Ronan Manly na novou internetovou stránku konzultační firmy G Cubed Metals, jež byla založena bývalým zástupcem banky Barclays, která se mj. také podílí na Londýnském fixingu ceny zlata. Na internetových stránkách společnosti G Cubed Metals se uvádí: „Všichni lidé, kteří přišli do spojení s naší společností, jsou si dobře vědomi skutečnosti, že s informacemi týkajícími se obchodování se vzácnými kovy, je třeba nakládat diskrétně. A to především s těmi informacemi, jež se týkají ´oficiálního sektor´, který zahrnuje vlády, centrální banky a státní investiční fondy.“

Proč potřebují vlády a centrální banky takový stupeň utajenosti týkající se transakcí na trhu se zlatem, pokud by neprováděly operace, o kterých by se zbytek subjektů na trhu neměl dozvědět?

6. dubna 2015 objevil Ronan Manly dopis, který byl sepsán 30. ledna 2015 výkonnou ředitelkou LBMA (London Bullion Market Association) Ruth Crowellovou a byl adresován do Bank of England. Crowellová píše: „Rolí centrálních bank na trhu se zlatem je předcházení ´úplné´transparentnosti, minimálně na veřejné úrovni.“

Zatímco Crowellová píše o tom, že LBMA uvítá více transparentnosti na londýnském trhu se zlatem, současně se modlí za to, aby zlato, které dodávají centrální banky, poskytovalo likviditu do trhu. Zároveň tvrdí, že „je zcela zásadní, že se nesnižuje role poskytovatele likvidity, ale ve skutečnosti tato role sílí, což nás ujišťuje o tom, že trhy zůstávají efektivní a férové“.

Avšak pokud jsou na prvním místě centrální banky jako poskytovatelé likvidity, jejich opatření týkající se této likvidity jsou primárními mechanismy tržní manipulace. Centrální banky mají totiž přístup k neomezeným finančním informacím a zdrojům a také mají velmi silný motiv k provádění manipulace na trzích, na nichž obchodují své měny a dluhopisy.

1. března 2015 nalezl jeden z podporovatelů organizace GATA článek v časopise Ramparts z května 1968, který byl sepsán těsně po kolapsu „London Gold Pool“. Tento článek byl napsán Michaelem Hudsonem, který byl v té době analytikem v bance Chase Manhattan Bank a později také profesorem ekonomie na University of Missouri v Kansas City. Hudson píše:

„Americká touha eliminovat zlato z mezinárodního měnového systému je pochopitelná. USA používaly zlato jako prostředek k prosazování světové nadvlády. A to nejen tím, že kupovaly zahraniční společnosti, ale souběžně jím financovaly ´studenou válku´. Spojené státy pochopily, že zlato znamená světovou moc. Dokud bylo zlato součástí světového měnového systému, síla šla souběžně s ním. Když byly zlaté rezervy USA spotřebovány, chtěly samozřejmě Spojené státy transformovat monetární systém takovým způsobem, aby z něj bylo zlato vyřazeno a tím se zabránilo i ostatním státům prosazovat moc, kterou zlato poskytovalo. A státy, které tuto moc mohly také uplatňovat, byly Sovětský svaz, Jihoafrická republika a Francie.“

V únoru 2015 nalezl Ronan Manly komentář, jehož autorem byl vysoce postavený finančník Bank of England (BoE) v roce 2007 v časopise Central banking. Tento komentář indikoval, že BoE v utajení obchodovala v 80. letech min. století na trhu se zlatem z důvodu kontroly jeho ceny, na čemž souběžně profitovala.

V lednu letošního roku obdržela GATA odpověď na email od Alexandra Gautiera, výkonného ředitele tržních operací v Banque de France. Gautier totiž prohlásil v září 2013 na investičním zasedání v Římě, že Banque de France obchoduje v utajení „téměř každý den“ na svůj vlastní účet a na účet ostatních centrálních bank na trhu se zlatem. GATA se v emailu dotazovala Gautiera na vysvětlení důvodu obchodů se zlatem. Gautier odpověděl, že Francouzská centrální banka nikdy nevysvětluje své finanční operace na trhu se zlatem.

Avšak jediným důvodem denních operací centrálních bank na trhu se zlatem je tržní intervence.

Před týdnem poskytl výkonný ředitel Rakouské centrální banky Peter Mooslechner rozhovor na konferenci LBMA ve Vídni. Rozhovor vedla Daniela Cambone ze zpravodajské stanice Kitco. Mooslechner dobrovolně přiznal, že asijské centrální banky podloudně intervenují na trhu se zlatem. Reportérka Cambone požádala Mooslechnera, aby vysvětlil roli zlatých rezerv centrálních bank. Mooslechner odpověděl: „Domnívám se, že u menších zemí se jedná spíše o nárazovou aktivitu. Avšak asijské banky se chovají docela odlišně. Tyto banky např. zvyšují své zlaté rezervy v mnohem větší míře a jsou také mnohem aktivnější v používání těchto rezerv k obchodování a intervencí na trhu.“

Po této odpovědi to ale vypadalo, že reportérka Cambone přesně nerozumí tomu, co jí bylo řečeno, a proto se dále na tajné intervence centrálních bank na trhu se zlatem nedotazovala.

Německý finanční žurnalista Lars Schall velké opominutí reportérky Cambone zpozoroval a poslal tedy výkonnému ředitel Rakouské centrální banky konkrétní dotazy týkající se intervencí na trhu se zlatem. Jednalo se o následující otázky:

• Můžete upřesnit obchody centrálních bank se zlatem a používání zlata k tržním intervencím?
• Můžete sdělit, které centrální banky provádějí tyto intervence a jaké jsou jejich důvody, cíle a výsledky těchto intervencí?
• Jsou tyto intervence zveřejňovány, nebo probíhají v utajení?
• Jsou tyto intervence prováděny centrálními bankami, nebo jejich prostředníky?
• Pokud jsou prováděny zprostředkovaně, které subjekty je provádějí?
• Měly by mít trhy a veřejnost právo na získání informací o těchto intervencích?

Následně Schall reportoval, že tiskové oddělení Rakouské centrální banky mu zaslalo následující odpověď: „Vážený pane Schalle, omlouvám se, ale na Vaše dotazy nebudeme odpovídat. Nikdy nekomentujeme naše investiční strategie a obchody.“

Avšak Schall se nedotazoval na investiční strategie a obchody Rakouské centrální banky. Jeho dotaz se týkal komentování intervencí asijských centrálních bank a utajených tržních intervencí.

Reportérka Cambone si tedy nevedla příliš dobře při rozhovoru ohledně centrálních bank. Avšak to je pochopitelné, její rolí v Kitco News není provádění kompromitujícího žurnalismu.

Podobně špatně si vedl reportér Financial Times Martin Wolf při rozhovoru s bývalým předsedou FEDu Benem Bernankem. Wolf se nezeptal na zásadní informace ohledně intervencí centrálních bank, což je také zcela pochopitelné, jelikož ani jeho rolí není kompromitující žurnalismus. Financial Times přece pracují pro vládu.

Pokud manipulujete s hodnotou peněz, tudíž manipulujete s veškerými cenami v ekonomice. Manipulujete s cenou kapitálu, práce, zboží a služeb ve světě a tím ničíte tržní ekonomiku.

Primárním důvodem těchto velkých podloudných intervencí centrálních bank na trhu se zlatem je udržení jeho ceny na nízké úrovni. Tím dochází ke zničení přirozené inverzní vazby mezi cenou zlata a výši úrokových sazeb a hodnotou měn. To zabraňuje skutečné funkci zlata, kterou je ochrana před špatným vládním řízením jednotlivých měn a trhů a také útěk ze systému řízeného centrálními bankami.

Na základě tradičních tržních standardů je zcela absurdní, že cena zlata se většinově nachází pod produkčními náklady, pokud jsou reálné a nyní i nominální úrokové sazby negativní. Cena zlata může být na těchto úrovních jen skrze masivní intervence, které jsou konstantní, denní, dokonce i hodinové. Tyto intervence centrálních bank jsou prováděny za pomoci derivátových obchodů, HFT (high-frequency trading) a rozpouštění zlatých rezerv těchto bank.

Pokud manipulujete s tradičním bezpečným přístavem a uchovatelem hodnoty, manipulujete v podstatě s hodnotou peněz, tudíž manipulujete s veškerými cenami v ekonomice. Manipulujete s cenou kapitálu, práce, zboží a služeb ve světě a tím ničíte tržní ekonomiku. Dokonce některé centrální banky nazývají tuto politiku „finanční represí“.

V dnešním prostředí „finanční represe“ je každá investice do zlata nebo zlatých akcií těžařů sázkou na navrácení tržní ekonomie. Centrální banky si totiž vyberou pro devalvaci měn a odstranění dluhu nakonec takovou metodu, při které resetují cenu zlata na mnohem vyšší úroveň, která bude udržitelnější. Koneckonců toto jsme již viděli v letech 1933 a 1934, 1968 a 1971.

Netuším přesně, co a kdy se stane. Domnívám se, že nejlepší co můžeme udělat pro volné a transparentní trhy, je upozorňování na „finanční represi“ takovým způsobem, až si toho bude veřejnost zcela vědoma, a dokonce i takové mainstreamové finanční organizace jako Financial Times budou nuceny to přiznat.

Poté si svět může vybrat mezi totalitou a demokracií.

Zdroj: http://www.gata.org/node/15896