Příčiny inflace peněz a její důsledky pro každého z nás (2) - Peněžní depozitum a peněžní půjčka
3. 4. 2011, Roman Pilíšek
Základním předpokladem stabilní a prosperující společnosti je dodržování obecných právních principů. Jedním z těchto základních právních principů je dodržování vlastnického práva. Pokud dojde k porušení tohoto základního práva, následkem je narušení tržní rovnováhy, což s sebou přináší vznik škod.
Nyní si představme peníze, které držíme v hotovosti - bankovky. Tím, že je držíme a nabyli jsme je zcela legitimním způsobem, můžeme jimi nakládat dle své libosti - jsme jejich vlastníky. Můžeme je utratit v obchodě, půjčit kamarádovi nebo uložit na běžný účet v bance. Představme si dva jednoduché modely, co by se mělo odehrávat s penězi, které uložíme v bance ve formě vkladu na běžný bankovní účet nebo je půjčíme třetímu subjektu - kamarádovi.
Peněžní depozitum
Každý z nás si již nedokáže představit svůj každodenní život bez bankovního účtu. Na tento účet své peníze vkládáme, aby nám byly kdykoliv k dispozici - tj. , abychom je mohli buď prostřednictvím bankomatu - bankovní přepážky vybrat, eventuelně jimi platit své účty.
Dle obecných právních principů jsme deponenti (vkladatelé) peněz do předmětné banky (depozitáře) za účelem úschovy s právem na okamžitou výplatu deponovaných (vložených) peněžních prostředků. Jinými slovy je depozitář povinen udržovat 100% vkladů evidovaných na běžných bankovních účtech kdykoliv k dispozici pro své vkladatele.(V ekonomické literatuře se tomuto požadavku říká: udržování 100% bankovních rezerv.)
Pokud by ovšem depozitář (banka) použil tyto prostředky pro své vlastní obchodní účely - tj. směnil podobu hotovosti ve svých trezorech do jiné podoby, došlo by tak k porušení obecného právního principu vlastnického práva deponenta, protože by banka nebyla schopna plnit svůj závazek.
Smlouva o půjčce
Nyní si představme, že část peněz, které držíme v hotovosti nebo na běžném bankovním účtu (což je plný ekvivalent hotových peněz), se rozhodneme půjčit třetímu subjektu. Dle obecných právních principů se půjčkou peněz zbavujeme svého vlastnického práva na tyto peníze na určitou předem stanovenou dobu, za což požadujeme úrok.
Podstatný rozdíl
Dle obecných právních principů je zřejmý jasný rozdíl mezi penězi na běžném bankovním účtu a smlouvou o půjčce. V prvním případě jsme držiteli vlastnických práv k penězům vloženým na bankovní účet, jsme deponenti. Bez toho, aniž by nám byla umožněna jakákoliv manipulace s penězi, bychom tyto peníze na bankovní účet nikdy nevložili. Garance dostupnosti je základním principem. V druhém případě se vlastnického práva na peníze dobrovolně zbavujeme a za odměnu si účtujeme úrok.
Za předpokladu dodržování těchto obecních právních zásad je zaručena tržní rovnováha s penězi. Každodenně jsme ovšem svědky toho, že ve finančním světě žádná taková rovnováha neexistuje.(Inflace peněz, hluboké zadlužování vlád apod.) Kde tedy dochází k porušování těchto obecných právních zásad?
| Podstatné rozdíly mezi dvěma radikálně odlišnými kontrakty | |
| Peněžní depozitum | Peněžní půjčka |
| Ekonomické rozdíly | |
|
|
| Právní rozdíly |
|
|
|
|
|
Porušování požadavků na 100% bankovní rezervy
Základním porušením obecných právních principů je nedodržování požadavků 100% bankovních rezerv na všechny vklady na běžných účtech. Banky přistupují k vkladům na běžných účtech, jako by se jednalo o půjčku. Ovšem vzhledem ke skutečnosti, že se o žádnou půjčku dle obecných právních principů nejedná (viz. tabulka), dopouštějí se hrubého porušení vlastnických práv vkladatelů. Z tohoto porušení plyne vznik ekonomických škod (finanční a hospodářské krize).
--- pokračování příště ---
--- předcházející díl (1): Úvod ---
