Rusko může v letošním roce předstihnout Čínu v celkové výši zlatých rezerv

Naproti tomu dosáhly v únoru výběry zlata na burze v Šanghaji (SGE) celkem 179,23 tuny, což bylo téměř identické množství jako v lednu, kdy bylo poptáváno 183 tun. Jednotlivé měsíční i celkové kumulativní výběry fyzického zlata na burze SGE znázorňuje níže uvedený graf.

Měsíční a kumulativní výběry zlata na burze SGE, 2008 - 2017

Celková čínská poptávka po zlatě zůstává vysoká, i když v roce 2016 poklesla oproti doposud rekordní poptávce v roce 2015. Všimněte si např. enormně zvýšené poptávky v červenci, srpnu a září 2015, kdy Čína nečekaně devalvovala juan a způsobila chaos na akciových trzích, což následně vyvolalo vysoký zájem o zlato. Jen v těchto 3 měsících bylo vyskladněno z trezorů burzy SGE přes 800 tun zlata (více než ¼ roční světové těžby).

Zlaté rezervy Číny dosahují podle oficiálních údajů celkem 1.842,6 tuny, přičemž od října 2016 se vůbec nenavýšily (Čína uvedla přírůstek pouze 19 tun zlata v druhé polovině roku 2016). Ruská centrální banka naopak zveřejňuje pravidelně měsíčně přesnou výši nárůstu svých zlatých rezerv a aktuálně drží celkem 1.645 tun zlata, což je jen o necelých 200 tun méně než PBOC.

Za předpokladu, že oba údaje o výši zlatých rezerv jednotlivých zemích jsou pravdivé (u Číny se velmi spekuluje o tom, že drží ve skutečnosti vyšší zásoby zlata, u Ruska nejsou pochybnosti o pravdivosti těchto údajů) a aktuální vývoj nárůstu rezerv Ruska (resp. stagnace přírůstku rezerv Číny) bude pokračovat, může Rusko do konce 3. kvartálu letošního roku předstihnout Čínu ve velikosti oficiálních zlatých rezerv. Rusko nakupuje v posledních měsících v průměru 30 tun zlata měsíčně a je zároveň třetím největším producentem zlata ve světě – po Číně a Austrálii.

Podle vyjádření vládních činitelů obou zemí vnímají jak Rusko, tak i Čína zlato jako důležitou součást globálního finančního systému. Čína předložila několikrát návrh, aby zlato bylo zahrnuto do měnového koše Zvláštních práv čerpání, která jsou měnovou a účetní jednotkou užívanou v rámci Mezinárodního měnové fondu. V komunitě finančních analytiků a pozorovatelů totiž existují dva tábory, přičemž jeden z nich vnímá zlato jako měnu, ale ten druhý nikoliv. Také prezident Putin je velkým zastáncem zlata. Čínští představitelé se projevují na veřejnosti rozvážněji, co se týče jejich přístupu ke zlatu, ale obě země by rády viděly snižující se dominanci amerického dolaru ve světovém obchodu (především ve spojitosti s ropou a plynem) a zlato je pro ně jedním z prostředků jak tohoto cíle dosáhnout.

Zdroj: sharpspixley