Potvrzeno: „Čínská poptávka po zlatě dosáhla v roce 2013 celkem 2.000 tun,“ uvedl předseda burzy Shanghai Gold Exchange (SGE)
15. 10. 2014, 15:14
London Bullion Market Association (LBMA) právě přeložila a zveřejnila (The Alchemist 75) proslov předsedy burzy SGE, který se konal při příležitosti fóra LBMA v Singapuru dne 25. 6. 2014.
Xu Luode měl ve svém projevu několik zcela otevřených tvrzení, že čínská „ne-vládní“ poptávka po zlatě dosáhla v roce 2013 celkem 2.000 tun. Toto tvrzení je dosti v rozporu s informacemi, které udává Světová rada pro zlato (World Gold Council), podle níž dosáhla v roce 2013 čínská poptávka po zlatě jen 1.066 tun.
Nicméně řeč předsedy Xu Luodeho potvrzuje informace, které zveřejňuje již několik měsíců na svých stránkách Koos Jansen, expert na analýzu čínského trhu se zlatem. Podle něj se totiž výběry fyzického zlata na burze v Šanghaji (SGE) rovnají celkové velkoobchodní poptávce po zlatě (importy + vlastní těžba + recyklát = celková nabídka = celkové výběry na burze SGE = celková velkoobchodní poptávka).
Zde je částečný výtah z proslovu Xu Luodeho:
„Informace ohledně importů zlata do Číny nebyly v minulosti dostupné veřejnosti. Avšak zlato bylo historicky importováno skrze Hongkong a Hongkong byl vysoce transparentní ohledně poskytování měsíčních údajů týkajících se importů zlata. V loňském roce importovala Čína 1.540 tun zlata. Tyto importy dohromady s vlastní těžbou (430 tun) představují nabídku zlata v objemu 2.000 tun. Tedy přibližně 2.000 tun zlata bylo v Číně „spotřebováno“. V loňském roce poklesly naše inventáře zlata o 2.200 tun, přičemž 200 tun pocházelo z recyklovaného zlata.“
Xu Luode - předseda burzy SGE |
Rok 2013 dopadl tedy následovně:
Importy (1.540 tun) + těžba (428 tun) + recyklát (229 tun) = výběry zlata na burze SGE (2.197 tun).
Pokud se výše uvedený vzorec přetočí, je možno odhadnout importy zlata do Číny, což se Koos Jansenovi v roce 2013 podařilo s odchylkou pouze 2,6 %.
Do dnešního dne dosáhly výběry zlata na burze SGE 1.425 tun zlata a podle výše uvedené metody připadá 855 tun na importy. Západní média se přitom stále soustředí jen na importy skrze Hongkong, jejichž význam však dramaticky klesá. V níže uvedeném odkazu na video je jasně komunikováno (od 1min. a 14 sec.), že Peking a Šanghaj přebírají hlavní roli v importech zlata do Číny:
Celní oddělení v Šanghaji publikovalo 19. 9. 2014 tiskovou zprávu, ve které deklaruje, že za prvních 8 měsíců letošního roku bylo importováno 380 tun zlata. Zpráva však bohužel neobsahovala informaci o původu zlata, ale potvrzuje to skutečnost, že Čína pokračuje v importech zlata ve velkých objemech, což může být na druhou stranu viděno právě ve vysokých výběrech fyzického zlata na burze SGE.
Týdenní výběry zlata na burze SGE (červená), světová těžba zlata (žlutá) |
Koos Jansen navíc začátkem října zveřejnil zprávu, že Public Bank of China zlato skrze SGE nenakupuje. Výběry zlata na SGE tedy spadají do „ne-vládní“ poptávky po zlatě. Poptávka po zlatě v Číně tak dosahuje mnohem vyšších hodnot, než je běžně publikováno. To může znamenat, že skutečný stav světové fyzické nabídky a poptávky po zlatě je mnohem dramatičtější. V této souvislosti naše redakce také přeložila a zveřejnila unikátní publikaci pod názvem Zůstalo západním centrálním bankám vůbec nějaké zlato?
Zdroj: bullionstar Singapore
POUČENÍ O RIZICÍCH
INFORMACE UVEDENÉ V TOMTO ČLÁNKU PŘEDSTAVUJÍ POUZE SUBJEKTIVNÍ NÁZOR AUTORA. NEJEDNÁ SE O FINANČNÍ PORADENSTVÍ NEBO INVESTIČNÍ DOPORUČENÍ.
NENABÍZÍME ŽÁDNÉ ANALÝZY NEBO DOPORUČENÍ TÝKAJÍCÍ SE NÁKUPU INVESTIČNÍCH INSTRUMENTŮ NEBO MOŽNOSTÍ OBCHODOVAT NA FINANČNÍCH TRZÍCH.
NENESEME ŽÁDNOU ODPOVĚDNOST ZA TO, CO ČTENÁŘ UČINÍ NA ZÁKLADĚ NÁZORŮ ZDE PUBLIKOVANÝCH. VÍCE O UŽÍVÁNÍ STRÁNEK ZDE.