Zpět k poslední zprávě o zlatě, kterou publikovala SocGen

Začněme tím, že autoři zprávy vnímají zlato jako druh zboží /komoditu/, ne jako platidlo /měnu/. To je běžná mylná koncepce, která napadá jako mor většinu analýz trhu se zlatem. Zlato se skutečně neprojevuje jako komodita, protože se jako taková nespotřebovává. Převážné množství zlata, které bylo vytěženo během celé historie, existuje až dodnes a celková globální zásoba zlata se zvětšuje každý rok jen o malé množství, které se vytěží ve zlatých dolech. To je přesně ten důvod, proč má zlato rovněž funkci platidla. Celkové množství zlata může narůstat pouze marginálně, zatímco přírůstek nekrytých peněz může narůstat exponenciálně, jenom v důsledku programů jejich tisku. To je důvodem, proč je finanční hodnota zlata tak důležitá  – je to jediné platidlo, které nemůže žádná vláda devalvovat.

V grafu A je znázorněn vztah mezi nárůstem bilance centrálních bank v US, EU, UK a Japonsku a cenou zlata. Tento vztah vykazuje mimořádně vysokou korelaci s R2, zhruba 95%. Jak centrální banky zvyšují své bankovní bilance prostřednictvím “operací na otevřeném trhu” sloužících k nákupu cenných papírů, dluhových cenných papírů zajištěných hypotékami /mortgage-backed securities (“MBS”)/ a podobně, pumpují další nekryté dolary do svých bankovních systémů. Protože množství zlata je relativně stálé, pak pokud narůstá množství dolarů, cena zlata vyjádřená v dolarech musí vzrůstat. To je ve skutečnosti velmi jednoduchý a intuitivní vztah - takový, jak by měl být.

Souhrnná bilance centrálních bank (US, EU, UK, Japonsko)

Tento vztah mezi tiskem řízeným centrální bankou a zlatem existuje od začátku růstu trhu se zlatem v roce 2000. Je zřejmé, že z tohoto vztahu vyplývá, že na každý 1 bilion US$ nárůstu bilance v společných centrálních bankách se zvýší cena zlata průměrně o 210 US$/unci.

Poněkud překvapivě došlo ke změně a společné bilance centrálních bank se aktuálně snížily v průběhu posledních tří měsíců – zhruba o 415 miliard US$. Největší pokles byl zaznamenán u bilance v ECB, u níž došlo k poklesu odpovídajícímu 370 miliardám US$, přičemž ostatní centrální banky zaznamenaly malé poklesy. Když vycházíme z našeho jednoduchého modelu, pokles o US$ 415 miliard by měl způsobit pokles ceny zlata o zhruba 87 US$/oz(unci). A jak se ukázalo, zlato pokleslo během prvního čtvrtletí 2013 o 76 US$/oz. Ještě vám to připadá jako bublina? Je zřejmé, že tomu tak není. Zlato se chová přesně, jak má – chová se jako měnový barometr indikující množství peněz vložených do ekonomiky nebo z ní stažených - což nás přivádí k Japonsku.

To, že Japonsko nedávno ohlásilo QE (kvantitativní uvolňování) je překvapivé. Představuje to naprosto masivní injekci jenů v poměru k velikosti japonské ekonomiky. Japonská banka /Bank of Japan/ tiskne měsíčně jeny odpovídající svou hodnotou 75 miliardám US$, což ve spojení s Federální rezervou Spojených států ve výši 85 miliard $ měsíčně (prostřednictvím současného programu QE) bude přidávat 1,97 bilionů US$ do bilancí centrálních bank v průběhu příštích 12 měsíců. Když vezmeme v úvahu významný příspěvek Japonska, můžeme se oprávněně zeptat, proč SocGen je toho názoru, že zlato může poklesnout do konce roku na 1.375 US$/oz. Aby se to mohlo stát, museli bychom vidět, že společná bilance poklesla zhruba o 15%. Skutečně SocGen věří tomu, že US Fed (nebo jakákoli jiná centrální banka) hodlá během následujícího roku zvrátit svoji akumulaci QE a potom začít intenzivně prodávat aktiva za své bilance?

Jediný “havarijní scénář” pro zlato dává smysl, pokud by vlády - podle Sprotta - začaly vyrovnávat své rozpočty a vrátily se k postupům, zajišťujícím zdravou měnu /sound money/. Otázkou není, zda může zlato ztratit svoji hodnotu, pokud západní vlády vynaloží úsilí na to, aby vyrovnaly svoji pasivní bilanci, ale je otázkou, kdo skutečně věří tomu, že to v brzké budoucnosti udělají? My tomu určitě nevěříme – zvláště v USA. I když se deficitní spotřeba v USA může snížit, zůstane stále mnohem vyšší než 1 bilion $ ročně - po odkoupení nekrytých obligací. Neznáme žádného důvěryhodného prognostika, který by byl jiného názoru.

Nevidíme také žádnou naději, že by US Federal Reserve ukončila svoje QE programy, přestože existuje trvalý tlak /jaw-boning/ různých vedoucích pracovníků FEDu na vytvoření plánovité strategie ukončení strategie QE. Pro US trh s obligacemi to prostě představuje příliš velké riziko, než aby Fed ořezal měsíční nákupy produktů finančních trhů a MBS ve výši 85 miliard US$, což přináší současný program. Konečně – uvědomme si, že jsou to tyto prodeje, které v dnešní době drží úrokové sazby téměř na nule. Kdyby Fed zastavil tento kapitálový tok, volný trh by zase diktoval výnosy z obligací a ceny akcií. Není pravděpodobné, že by Fed na sebe vzal riziko, že se zjistí, jakou vlastně mají na trhu cenu US obligace nebo akcie, pokud by jim vláda neposkytovala zarážku proti pádu. Proč se pouštět do rizika?  Zvláště nyní, kdy kumulativní programy QE nezpůsobily očekávaný drastický růst inflace.

Jestliže předpokládáme, že FED se bude i nadále obávat snížit své měsíční nákupy QE, jsme přesvědčeni, že naděje na dokonce mírný pokles ve srovnání s aktuální měsíční výší US$ 85 miliard je zcela zanedbatelná. Čtyři roky po tomto velkém QE experimentu se stalo tisknutí peněz páteřní oporou US trhu s obligacemi a pohonem akciového trhu USA. Podle našeho názoru nebude zlato z tohoto vztahu vyřazeno z toho důvodu, že QE je zde, aby zůstalo… a společné bilance centrální banky budou nadále narůstat. Rádi bychom se zeptali kteréhokoli znalce, který je přesvědčen o opaku, jak může Fed ukončit QE, aniž by způsobil nenapravitelnou škodu celým finančním trhům, pro jejichž zklidnění byly programy QE navrženy.

Jsme přesvědčeni, že zlato je nyní velmi vzdáleno “bublině”. Chová se přesně tak, jak se má platidlo chovat. Pod její současnou správou lze předpokládat, že bilance Federal Reserve bude nadále narůstat souběžně s japonskou. “Havarijní” scénář SocGen by byl podmíněn úplným obratem tohoto trendu a my jsme přesvědčeni, že to není v tomto okamžiku ani zdaleka možné.

Zlato je základním platidlem, se kterým se srovnává hodnota všech peněz podporovaných vládami. Investoři jej mohou zahrnout do svého portfolia jako “pojistku centrální banky” nebo jej zcela ignorovat. V každém případě jsme přesvědčeni, že zlato bude i nadále sledovat celkový růst bilancí centrálních bank v US, UK, eurozóně a Japonsku. Pokud SocGen věří, že celková bilance centrální banky bude i nadále klesat, jak tomu bylo v 1. čtvrtletí, potom by mělo klesat i zlato.  My jsme pevně přesvědčení, že pokles je již u konce. Uvážíme-li nedávné japonské rozhodnutí o QE, můžeme očekávat, že v souhrnu bude růst o něco více a rychleji. Jestli byl kdykoli čas vhodný k tomu, aby se zlato stalo relevantní měnovou alternativou - je to nyní.

FRANKLIN, David a David BAKER

ZDROJ: FRANKLIN, David a David BAKER. A Retort to SocGen’s Latest Gold Report. In: [online]. [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://www.sprottgroup.com/thoughts/articles/a-retort-to-soc-gens-latest-gold-report/