Výroční zpráva Světové rady pro zlato
1. 6. 2011, Jan Železník
Organizace World Gold Council (Světová rada pro zlato) vydala v dubnu 2011 svoji výroční zprávu o stavu světových zásob zlata a celkové likviditě na trhu se zlatem.1 Tato organizace spolupracuje s investory, klenotníky, technologickým sektorem, vládními agenturami a centrálními bankami. Je považována za velmi renomovaného odborníka v získávání věrohodných informací na globálním trhu se zlatem. Její hlavní sídlo se nachází v Londýně a její další pobočky na Dálném východě, v Turecku, Evropě a USA.
Světové zásoby, tržní kapitalizace a centrální banky
Podle odhadů WGC bylo doposud vytěženo přibližně 168.300 tun zlata během historie lidstva. Převážná část tohoto zlata se vytěžila až od druhé poloviny 19. století. Vzhledem k tomu, že zlato je v podstatě nezničitelné, se veškeré množství zlata v té či oné formě nachází zde na zemi.
Graf č. 2 znázorňuje, že přibližně 50% (84.100 tun) uvedených světových zásob zlata se používá ve šperkařství. Pro využití v technologickém sektoru (elektronika, mobilní telefony, zdravotnické pomůcky apod.) se používá přibližně 12 % (20.200 tun). Soukromé investice dosahují 18.7% (31.400 tun) a jako úřední rezervy drží centrální banky 17.2% (29.000 tun) zlata.
Pomiňme nyní funkci zlata jako komodity (šperkařství , průmysl) a zaměřme se na jeho využití jako reálného finančního aktiva. Pro tento účel budeme používat pouze množství zlata drženého centrálními bankami a soukromými investory, tj. 60.400 tun. Pokud toto množství vynásobíme průměrnou cenou zlata za rok 2010, dosáhneme částky 2.400 miliard USD. Samo o sobě nám toto číslo mnoho nepoví. Ale pokud ho porovnáme např. s největšími firmami světa podle tržní kapitalizace (Exxon Mobil 323 miliard USD , Apple 239 miliard USD, hodnota k 31.12.2010, zdroj Bloomberg , graf č. 1) nebo s největšími trhy vládních dluhopisů vybraných zemí (graf č. 4), uvědomíme si skutečnou velikost trhu se zlatem.
Dle grafu č. 4 je trh se zlatem (měřeno hodnotou v USD) větší než jednotlivé dluhopisové trhy všech evropských zemí a pouze trhy s dluhopisy USA a Japonska dosahují vyšších hodnot.To znamená, že pro institucionální investory, kteří hledají trhy s velkou likviditou a objemem, je trh se zlatem ideální příležitostí pro alokaci jejich finančních aktiv.
Jedním z institucionálních investorů jsou také centrální banky.2 Počátkem 90. let centrální banky uzavřely dohodu (Central Bank Gold Agreements) o postupných prodejích svého zlata na volném trhu. Důvodem byla restrukturalizace jejich portfolií. V průměru bylo prodáváno 400 tun zlata ročně. Celková částka poté dosáhla přibližně 3.884 tun zlata. Takto se dostala část zlata z oficiálního držení do soukromých rukou. Teprve v roce 2010 začaly opět nákupy zlata ze strany centrálních bank. Centrální banky tak netvořily své rezervy ve zlatě, ale v zahraničních měnách. Dramatický růst světových měnových rezerv od roku 2000 můžete vidět v grafu č. 3. Zatímco externí rezervy vzrostly ze 2 na 10 bilionů USD, alokace do zlata zůstaly v podstatě nezměněny (13% z celkových světových rezerv).
Avšak kvůli dostatečné velikosti trhu se zlatem je docela logické, že centrální banky pokračují v držení zlatých rezerv, jelikož zlato zůstává stále 3. největším rezervním aktivem po USD a Euru.
Likvidita a obchodovatelnost
Zlato se obchoduje 24hod denně (mimo víkend) na globálních OTC (over-the-counter) trzích. Obchodování si můžeme představit zhruba následovně: nejdříve se obchoduje na burze v Sydney a Hong Kongu, v průběhu dne přechází obchodování do Londýna a následně do New Yorku (NYMEX). Mimo tyto hlavní burzy se zlato obchoduje ještě nepřetržitě na elektronické burze GLOBEX (New York). Další významné burzy se nacházejí v Tokyu (TOCOM) a v Indii - Multi Commodity Exchange of India (MCX).
Dle průměrných údajů LBMA (Lodnon Bullion Market Association) z roku 2010 dosahují denní transakce se zlatem na účtech v Londýně (loco London) částky 22 miliardy USD (cca 18 mil. trojských uncí denně). Avšak toto číslo zahrnuje pouze přesuny skutečného fyzického zlata. Pokud bychom zahrnuli i další finanční operace (např. obchody s futures, ETF apod.), dostaneme se až na částku v rozmezí 67 - 224 miliardy USD. Pokud vezmeme v úvahu konzervativnější částku 67 miliard USD, můžeme v grafu č. 11 vidět, že denní objem obchodů se zlatem je vyšší než objem obchodů s dluhopisy některých zemí (Německo, Velká Británie, Japonsko).
Jelikož se zlato obchoduje na celém světě, není možné podchytit všechny uskutečněné denní transakce (především privátní). Z tohoto důvodu se někteří manažeři velkých fondů ptají WGC, kolik zlata mohou nakoupit či prodat, aby si nevyhnali cenu příliš vysoko nebo naopak nestlačili dolů. WGC uvádí příklad z oficiálních zdrojů, kdy se v září 2009 rozhodly MMF (Mezinárodní měnový fond) a BIS (Bank for International Settlements) prodat 403 tuny zlata v roce 2010. Mimo volný trh (off-market) bylo prodáno 200 tun centrální bance v Indii, 10 tun Sri Lance a Bangladeši, 2 tuny Mauriciusu. Zbylých 181 tun bylo prodáno na volném trhu (on-market). Z těchto údajů nám vychází, že MMF prodával průměrně 18 tun zlata měsíčně v období 2 – 12 / 2010 bez významného projevu na ceně. Naopak cena zlata v tomto období rostla (graf č. 13)
Ze zprávy WGC tak vyplývá, že velcí investoři se nemusí obávat o likviditu a „hloubku” trhu se zlatem. I drobní investoři, kteří obchodují s menšími slitky a mincemi (od 1 kg níže), mohou kdykoliv své zlato typu “Good Delivery” bez problémů prodat či koupit u lokálních obchodníků se zlatem za aktuální ceny. Se zlatem se vždy hojně obchodovalo a také obchodovat bude. Díky svým jedinečným vlastnostem nadále zůstává unikátním aktivem k uložení peněžních prostředků.
Zlaté rezervy držené centrálními bankami vybraných zemí
| Pořadí | Držitel | Množství drženého zlata v tunách |
| 1. | United States | 8,133.5 |
| 2. | Germany | 3,401.0 |
| 3. | MMF | 2,814.0 |
| 4. | Italy | 2,451.8 |
| 5. | France | 2,435.4 |
| 6. | China | 1,054.1 |
| 7. | Switzerland | 1,040.1 |
| 8. | Russia | 811.1 |
| 9. | Japan | 765.2 |
| 10. | Netherlands | 612.5 |
| 11. | India | 557.7 |
| 12. | ECB | 502.1 |
| 13. | Taiwan | 423.6 |
| 14. | Portugal | 382.5 |
| 15. | Venezuela | 365.8 |
| 16. | Saudi Arabia | 322.9 |
| 17. | United Kingdom | 310.3 |
| 18. | Lebanon | 286.8 |
| 19. | Spain | 281.6 |
| 20. | Austria | 280.0 |
| 21. | Belgium | 227.5 |
Např. Řecko je na 30. místě s 111.5 tuny a Česká republika je s 12.6 tuny na 63. místě mezi Kambodžou a Jordánem.
-----------------------------------------------------------------------------------
Reference:
2 Centrální banky spravují velká portfolia nejrůznějších aktiv. Tudíž velikost jednotlivého trhu je pro ně velmi důležitá. Velké a likvidní trhy jim umožňují investovat svá aktiva s menšími transakčními náklady, poskytují dostatečný počet kupujících i prodávajících v případě prodeje jednotlivých pozic a umožňují jim redukovat eventuelní vliv na cenu při větších nákupech či prodejích. Toto je jeden z důvodů, proč centrální banky a investoři spravující rezervní aktiva vyhledávají zahraniční dluhopisové trhy.
