ZLATÉ REZERVY » Zprávy a novinky » Analýzy & komentáře

Vypukne „nová zlatá horečka“?

1. 9. 2014, Henry Bonner

Ian Gordon je autorem analýzy Longwave, která se zabývá dlouhodobými cyklickými trendy, ve kterých ekonomiky procházejí obdobím expanze a kontrakce. Eric Sprott, výkonný ředitel společnosti Sprottmoney, je dychtivým čtenářem těchto analýz a provedl s Ianem Gordonem interview právě o roli Kondratěvových dlouhodobých cyklů, které vysvětlují dnešní ekonomické prostředí.

Ian Gordon tvrdí, že světová ekonomika se nachází v období „ekonomické zimy“, když ta byla částečně oddálena flexibilitou, kterou umožňuje současný „papírový“ peněžní systém. V důsledku toho se domnívá, že současná hospodářská deprese bude odlišná od deprese v roce 1929 nebo 1873. A jako tenkrát můžeme i dnes zažít ohromný posun k hledání nových ložisek zlata.

Ian Gordon dále vysvětluje, jak se před více než 10 lety seznámil s Ericem Sprottem:

„V té době jsem psal o dlouhodobých ekonomických cyklech, známých jako Kondratěvovy cykly. V roce 1998 jsem si uvědomil, že jsme blízko vrcholu tehdejšího býčího cyklu na akciích. Situace byla podobná té v roce 1928, po níž nastala Velká deprese. Eric Sprott ocenil mou práci, jelikož mu pomohla vysvětlit nastávající býčí trend na trhu se zlatem, který jsem i já sám předpokládal.“

Eric Sprott: Vysvětluje tento ekonomický model „Longwave“ současný medvědí trend na trhu se zlatem a nedávnou rally na akciovém trhu?

„Tento model to nepredikoval, ale pomůže nám vysvětlit, proč se tak stalo. Během celého ekonomického cyklu, který zahrnuje úplnou expanzi a následnou kontrakci ekonomiky, nastanou celkem čtyři sezóny. Zima je obdobím, kdy je dluh vymazán z ekonomiky. Stalo se to po roce 1929, což zapříčinilo kolaps bankovního systému USA. Během 20. let min. století narostl významným způsobem spotřebitelský i korporátní dluh, tak jako dluh zahraniční.

Během Velké deprese a předešlé deprese v roce 1873 bylo hospodářství postaveno na zlatém standardu, což znamenalo, že tvorba nových peněz byla limitována. Avšak v současnosti jsme v čistém úvěrovém systému, ve kterém neomezená možnost tvorby nových peněz odvrací pustošení, které nastává v ekonomické zimě. Vlády efektivně vytvářejí nový a nový dluh. To nakonec zapříčiní mnohem ohavnější hospodářský pokles než v letech 1929 a 1873, jelikož míra dluhu je dnes mnohonásobně větší a světový finanční systém je mnohem více propojen.“

ES: A co Vaše predikce „nové zlaté horečky“, podobné té na konci 19. století?

„Domnívám se, že tato horečka nastane. Přestože se neustále navyšuje množství dolarů v oběhu, bude nakonec dluh „vymačkán“ (odepsán) ze systému. To zapříčiní deflaci, která je velmi býčí pro zlato. V deflaci jsou jak věřitelé, tak i dlužníci v extrémní tísni. Musejí čelit ohromnému tlaku. A v takových momentech se lidé obracejí k uchovatelům hodnoty, jako je např. zlato.

V deflaci jsou jak věřitelé, tak i dlužníci v extrémní tísni. Musejí čelit ohromnému tlaku. A v takových momentech se lidé obracejí k uchovatelům hodnoty, jako je např. zlato.

Viděli jsme to ve 30. letech min. století. Když tehdy zkolaboval akciových trh, kapitál začal proudit do zlata. Produkce zlata v Kanadě vzrostla z 1.928.308 uncí v roce 1929 na 5.311.145 uncí v roce 1940, což byl nárůst o 175 %. V té době bylo také otevřeno 100 nových dolů na zlato a světová produkce zlata vzrostla o 100 %. Stalo se to proto, že kapitál začal téct do zlata.“

ES: Co nám tedy říkají Kondratěvovy cykly o nadcházejícím období?

„Z hlediska cyklů jsme ve stejném období jako po letech 1930 a 1873. Ekonomická zima byla utlumena enormní tvorbou nových peněz, ale pravděpodobně zažijeme nový pokles, který bude podobný jako v roce 2000.

Kondratěv tvrdil, že první cyklus začal průmyslovou revolucí v roce 1789 a trval celkem 60 let. Současný cyklus trvá mnohem déle, jelikož je postaven na systému „fiat“ (papírových) měn, ale postupně se blíží k úplné ekonomické zimě.

Tento 60letý cyklus je rozdělen do 4 sezón. Nejdříve je zde jaro, ve kterém dochází ke znovuzrození hospodářství, když byl dluh předtím „vyždímán“ z ekonomiky a ta může začít znovu fungovat. Následně přichází léto, ve kterém ekonomika dosáhne plného rozkvětu, což je nejvíce inflační období celého cyklu. Dále nastává podzim, který je charakterizován jako nejspekulativnější období v ekonomice. Dochází k největšímu boomu na akciovém, dluhopisovém a také nemovitostním trhu. Těchto vrcholů bylo dosaženo v letech 1873, 1929 a 2000. Následně přichází ekonomická zima a splácení dluhů a úvěrů. Na konci tohoto období je dluh „vyždímán“ z ekonomiky.

Akciový trh vrcholil při technologické bublině “dot com“ v roce 2000, nicméně centrální banky provedly „zalesnění“ v zimě tím, že natiskly biliony dolarů a v letech 2000 až 2002 účinně zredukovaly úrokové sazby k nule. Od roku 2002 do 2007 rostly úrokové sazby souběžně s akciovým trhem. Na vrcholu v roce 2007 byly úrokové sazby okolo 6 %. Od té doby klesly na nulu a zatím se nezvedly, i když akciový trh od roku 2009 roste. To v ekonomice vytvořilo masivní dluh, který musí být jednoho dne ze systému „vyždímán“ (odepsán).

Bude to velmi bolestivé ekonomické období, ale domnívám se, že zlato bude v té době zářit, tak jako v předešlých ekonomických zimách.“