Summit CaseyResearch, USA, přednáška Buda Conrada

Před 50 lety, za vlády prezidenta J.F. Kennedyho, byly USA v naprosto odlišné situaci. Snili jsme o novém mezinárodním míru, teroristé nebyli v našem radaru, byly zde velké pracovní příležitosti, vláda byla mnohem otevřenější a upřímnější a čas skýtal velké naděje.

Prezident J. F. Kennedy

Prezident Kennedy ve svém projevu na Americké univerzitě dne 10.6.1963 doslovně konstatoval, že „USA, tak jak svět ví, nikdy nezačnou válku. USA nechtějí válku“.

Avšak zcela jiná realita ovládla USA a impérium si nese následující utrpení:

• věčné války,
• ztráta svobody (Bud Conrad k tomuto bodu poznamenal, zda platí daně proto, aby si NSA poté četla jeho emaily),
• nečestnost.
  

To vše vyústilo v ohromné deficity, které zraňují naši bezpečnost. Války, které vedeme, nás stojí mnohem více, než si můžeme dovolit. Ve Spojených státech vznikly skrze tuto politiku v následujících letech (přesněji řečeno od 80. let min. století) 3 největší bubliny – dluhopisové, akciové a nemovitostní.

3 bubliny na aktivech - akcie, nemovitosti, dluhopisy

Chtělo by se říci, že akciové trhy rostou kvůli rostoucí ekonomice, alespoň do roku 2007. Následující graf ukazuje, že HDP zemí G7 vzrostl za uplynulých 12 let o 60 %. To není zase tak špatný výkon.

Růst HDP zemí G7

Nicméně realita je taková, že dluh těchto zemí vzrostl za stejné období o 100 %, jak ukazuje následující graf.

Vývoj dluhů zemí G7

Centrální banky od roku 2006 nadále expandují peněžní zásobu tempem 17 % ročně, což je růst, který nebyl doposud k vidění. Tolik likvidity nebylo v minulosti do systému nikdy poskytnuto.

Expanze peněžní zásoby centrálními bankami

Poměr veřejného a soukromého dluhu zemí G7 vůči HDP se zvýšil od roku 2000 z 270 % na 340 %, což nadále podrývá ztrátu důvěry v měny, vytváří bubliny na trhu s aktivy, inflaci a měnové války.

Poměr veřejného a soukromého dluhu k HDP

Zvyšování dluhu USA se u některých sektorů v posledních 5 letech alespoň částečně zastavilo nebo se zvyšuje mírnějším tempem (domácnosti, podniky, některé komunální a státní úřady, finanční sektor). O navyšování dluhu v téměř nezměněné míře se však stará federální vláda.

Růstu dluhu USA v jednotlivých sektorech

Celkově roste dluh USA mimo jakoukoliv kontrolu, a jestliže v současnosti dosahuje 17 bilionů dolarů, může v roce 2050 vyrůst až na neuvěřitelných 200 bilionů USD.

Exponenciální projekce růstu dluhu USA

Při tak ohromném dluhu si FED již nyní nemůže dovolit zvednout úrokovou sazbu. S tím, jak rostla bilance FEDu, klesaly i úrokové sazby až na současnou nulu. Avšak zhruba v polovině roku 2013 se situace otočila a úroky na 10letých dluhopisech, ze kterých se financuje převážná část chodu ekonomiky USA, se začaly zvedat.

Zvyšování bilance FEDu a vývoj úrokových sazeb (10letý dluhopis)

A toto je právě jedna ze základních obav, na kterou zde upozorňuji. Vyšší zvednutí úrokové sazby by zapříčinilo ohromné potíže ve financování USA a hrozil by pokles cen dluhopisů, tedy splasknutí největší bubliny na trhu, který je větší než trh akciový. Tento problém by se promítl do celého spektra investičních aktiv.

Spektrum investičních aktiv - trh s dluhopisy je větší než trh s akciemi

Vláda USA směřuje neodvratně k dalšímu navýšení dluhového stropu (prozatím bylo toto navýšení odsunuto na březen 2014).

Zvyšování dluhového stropu (naposledy v roce 2011, což vedlo ke snížení "ratingu" USA)

I přes velké zadlužení se stále nedaří, vytvořit dostatek nových pracovních příležitostí. Jak na tom ekonomika ve skutečnosti je, nám ukáže graf počtu zaměstnaných obyvatel vůči celkovému počtu obyvatel.

Poměr zaměstnaných obyvatel vůči celkovému počtu obyvatel.

Dalším vznikajícím nebezpečím je fakt, že i největší věřitelé USA začínají pomalu měnit svou strategii, když například v červnu byli čistými prodejci amerických dluhopisů, naopak téměř jediným kupujícím byl FED.

Kupci a prodejci amerických dluhopisů

Zahraniční centrální banky přestávají také nakupovat vládní dluh USA, jak je vidět v následujícím grafu. Proto nemůže nastat „exit strategy“ (strategie výstupu), o které se tolik mluví a píše v mainstreamu. FED musí tyto dluhopisy odkupovat. FED se příliš nestará o hodnotu dolaru, jeho strategií je inflace, aby ekonomika mohla nominálně růst, a doufá v jedno – že se stane zázrak. Navíc FED platí převážnou část zisku z úroků zpět americké vládě. Proto není zase tak nezávislý, jak by se mohlo zdát.

Zahraniční centrální banky přestávají kupovat vládní dluh

Splasknutí bubliny na trhu s dluhopisy by mělo následující efekty:

• držitelé dluhopisů ztratí velkou hodnotu na něčem, co je považováno za jednu z nejbezpečnějších investic (státní dluhopis),
• akciový trh utrpí velké ztráty,
• budou oslabeny půjčky na automobily, domy a vybavení,
• dojde k navýšení úrokových sazeb,
• celý finanční sektor bude poškozen,
• v dlouhodobém horizontu může vláda zbankrotovat.

Budoucnost nevypadá růžově, avšak zmiňované problémy neznamenají konec světa. Doufám v lepší časy a rozhodl jsem se zůstat v Americe. Je mnohem důležitější věc, která mě udržuje v naději a pozitivnímu přístupu k životu – moje rodina.

Rodina Buda Conrada

Přednášku Buda Conrada zpracoval Jan Železník

Zdroj: Caseyresearch summit 2013