Státy hromadí zlato, aby se připravily na konec „fiat“ měn

Analytik Jeff Thomas poukazuje na skutečnost, že některé země konečně zjišťují, že je jen otázkou času, než všechny „fiat“ měny „zemřou“. Proto v tichosti skupují zlato, aby vlastnily něco skutečně hodnotného předtím, než svět rozpozná, že papír je bezcenný.

Je zde však jeden problém: nikdo neví, kdo všechno to zlato vlastní.

Přičemž odpověď je velmi zásadní, jelikož nám může naznačit, která země se nejdříve zotaví, pokud by současný systém zkrachoval. Jeff Thomas dále dodává: země, která bude držet nejvíce zlata, bude současně vlastnit největší skutečné bohatství, a navíc bude mít nejlepší vyjednávací pozici na mezinárodní úrovni v následujících dekádách.

Čína má nenasytný apetit po zlatu. To není žádnou novinkou. Analytik Laurynas Vegys sleduje pohyb zlata ze Západu na Východ již několik let. Nikdo ve skutečnosti neví, kolik zlata nashromáždila čínská vláda. Avšak většina předpokládá, že je to mnohem více, než se udává. Fyzické dodávky zlata na burze v Šanghaji mají velmi vzestupnou tendenci. Existuje však velmi dobrý důvod, proč skutečná výše zůstává nadále v utajení. Čína publikovala naposledy skutečnou výši svých zlatých rezerv v roce 2009 na úrovni 1.054 tun. Problém tkví v tom, že většina analytiků se neshoduje na způsobu, jakým se měří čínská poptávka po zlatě.

Např. byla Čína nebo Indie světovou jedničkou ve spotřebě zlata v roce 2014? Světová rada pro zlato (World Gold Council – WGC) udává, že to byla Indie s celkovou výší 843 tun. Čína podle jejich odhadů spotřebovala „jen“ 814 tun.

Avšak analytická společnost GFMS staví na první místo Čínu s celkovým počtem 895 tun zlata a poptávku v Indii vyčíslila na celkových 852 tun.

Problém v kalkulacích WGC a GFMS je ale následující: obě organizace definují čínskou spotřebu jako kombinaci investiční poptávky a poptávky ze šperkařství a nezahrnují do této kalkulace zlato, které je drženo v čínských komerčních bankách.

Naproti tomu expert na čínský trh se zlatem Koos Jansen uvádí, že fyzické dodávky (výběry) zlata na burze Shanghai Gold Exchange (SGE) poskytují mnohem lepší obrázek o tom, kolik zlata je ve skutečnosti v Číně poptáváno. Níže v grafu můžete vidět dodávky fyzického zlata na burze SGE, na newyorské burze COMEX a celkovou světovou těžbu zlata.

Dodávky fyzického zlata na burze SGE, COMEX a světová těžba v tunách

3 momenty jsou v grafu zcela markantní:

• dodávky zlata na burze SGE se zvyšují značným tempem,
• dodávky zlata na SGE zcela zastiňují dodávky zlata na COMEXu,
• dodávky zlata na SGE začínají dosahovat podstatné výše celkové světové těžby.

V roce 2014 dosáhly dodávky zlata na SGE celkem 2.102 tun. Toto množství bylo o něco nižší (- 3,6 %) oproti roku 2013, kdy bylo dodáno celkem 2.181 tun zlata. Sotva se však dá hovořit o poklesu čínské poptávky. Jen v prvním kvartále letošního roku bylo na burze SGE poptáváno 620 tun zlata, což je o 10 % více než ve stejném období loňského roku.

Data z burzy SGE jsou tedy mnohem komplexní, co se týče měření celkové čínské velkoobchodní poptávky, avšak mnoho analytiků je vůči jejich přesnosti skeptických. Udávají totiž, že v těchto dodávkách může být zahrnuto až dvojnásobně nebo trojnásobně recyklované zlato. Bohužel, tito skeptici neposkytují detailní informace o skutečné výši recyklovaného zlata v dodávkách na burzu SGE.

Ať už je to jakkoliv, velký rozdíl mezi dodávkami na SGE a množstvím, které publikují WGC a GFMS, nám naznačuje, že mnoho analytiků přijalo jen velmi limitovaný pohled na skutečnou čínskou poptávku po zlatě. Proč je toto tak důležité?

V roce 2010 se Čína stala druhou největší světovou ekonomikou. Od té doby tvrdě pracuje na tom, aby se její měna renminbi stala konkurentem amerického dolaru. Jejím hlavním cílem je, aby se renminbi transformovala na globální rezervní měnu. Čína však rozpoznala, že pokud bude renminbi nadále záviset na americkém dolaru, má nulovou šanci, aby se její měna stala měnou rezervní. Proto v tichosti skupuje veškerá možná aktiva, včetně zlata. Podle nedávno zveřejněné zprávy na stanici Bloomberg může People´s Bank of China držet až trojnásobné množství zlata – 3.510 tun, což by Čínu zařadilo na druhé místo v žebříčku největších světových držitelů tohoto kovu.

Tajemství ohledně skutečného množství čínského zlata může být odhaleno dříve, než se mnozí domnívají. Čína totiž také usiluje o to, aby renminbi byla přidána do měnového koše MMF Zvláštních práv čerpání (Special Drawing Rights). Tento měnový koš zatím obsahuje americký dolar, euro, japonský jen a britskou libru. MMF obnovuje alokaci tohoto koše každých 5 let, což by mělo nastat právě v říjnu letošního roku.

Zdroj: Countries Are Stockpiling Gold to Prepare for the Death of Fiat Money [online]. [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: https://www.caseyresearch.com/articles/countries-are-stockpiling-gold-to-prepare-for-the-death-of-fiat-money