Proč se trh se zlatem tolik soustředí na „zužování“? Ostatní faktory jsou mnohem důležitější

Fámy kolem „zužování“ americkým FEDem tlačí cenu zlata dolů. Mezitím trh s akciemi pokračuje ve svém růstovém modelu. Kritikové tvrdí, že zlato je v medvědím trhu a že zlatá bublina splaskává. Nicméně akciové trhy obecně jsou nyní mnohem více v situaci bubliny než zlato, a proto by mohly být „zužováním“ zranitelné více, než cena zlata.

Většina investiční komunity přehlíží fakt, že velký nárůst akciových indexů Dow Jones, S & P 500, FTSE, DAX od roku 2008 byl tažen především kvantitativním uvolňováním (QE) v USA a Evropě. Veškerá likvidita, která byla napumpována do systému, se nedostala do nižších úrovní společnosti – nezaměstnanost zůstává nadále vysoká a podíl Američanů závislých na potravinových lístcích je ve skutečnosti vyšší, než kdykoliv předtím.

Např. podle informací organizace Workers World, která je sice silně levicového zaměření, ale poskytuje skutečné statistiky o chudobě v „nejbohatší“ zemi světa, žilo v roce 2012 celkem 47 mil. lidí v chudobě, což je přesně 15 % populace.

QE určitě nefunguje pro tuto skupinu obyvatel – ve skutečnosti je jejich situace mnohem horší. Avšak zdá se, že určité investiční komunitě -  která potřebuje vládní stimulace až na posledním místě – se vede mnohem lépe. Mezi tuto skupinu jistě nepatří většina střední třídy, jejíž životní úroveň míří rapidně dolů.

Nynější „zužování“ nebo kompletní odstranění QE by vážně poškodilo růst akciového trhu, přesněji řečeno – trh by začal kolabovat, což by sice zpočátku mohlo strhnout i zlato, avšak jeho zotavení by bylo mnohem rychlejší, stejně jako v letech 2008/2009, kdy došlo k závažnému kolapsu globálních trhů – kolapsu, který vedl k zavedení kvantitativního uvolňování, aby se podpořila ekonomika po celém světě.

Momentálně se zdá, že investiční komunita je pod dojmem toho, že akciové trhy budou růst bez ohledu na cokoliv – což je chyba, která byla v minulosti již tolikrát k vidění a většinou skončila krachem trhů.

Zlato je na druhé straně mnohem více konstantním ochráncem bohatství (ne nezbytně v krátkodobém časovém úseku, také má svoje dny růstu a poklesu) v dlouhodobém horizontu. Z tohoto pohledu je na něj nahlíženo jako na „bezpečný přístav“ a nese funkci excelentní diverzifikace portfolia, a proto je nakonec méně ovlivněno případným rozhodnutím o „zužování“ než akciový trh.

Ale má i jiné faktory, které pracují v jeho prospěch a nedají se aplikovat na akciový trh obecně, což naznačuje, že ve střednědobém a dlouhodobém horizontu jej nakonec překoná ve zhodnocení – tyto faktory mohou vést k ohromné růstové vlně.

Světová produkce zlata je totiž konstantní – a může začít klesat, pokud by scénář nízkých cen měl trvat delší dobu. A pokud ceny začnou poté opět růst, bude trvat roky, než se zavřené doly znovu rozjedou nebo vzniknou nové. Dalším faktorem je, že velká ložiska zlata byla již z většinové části vytěžena. Nová mega ložiska (20mil. uncí a více) mají velmi nízký stupeň výtěžnosti a vyžadují enormní náklady na výstavbu a provoz. Před nedávnem byla zveřejněna zpráva společností Sibanye Gold v Jižní Africe, že jeden z jejích dolů (Driefontein) již vyprodukoval 100 mil. uncí zlata během svého „života“ a druhý (Kloof) přes 70 mil. uncí. Kolik z nových objevených ložisek vůbec dosahuje takových úrovní? Možná největší potenciál skýtá kontroverzní projekt Pascua/Lama těžaře jménem Barrick Gold na hranicích Argentiny a Chile, jehož celkové podzemní zásoby se odhadují jen na 32 mil. uncí. A náklady na rozjetí tohoto dolu se zastaví zřejmě až na 10 mld. USD. Ostatní mega ložiska mají mnohem méně zásob než výše uvedený projekt a novějším dolům již také dochází pomalu pára, když se zásoby pohybují v rozmezí 1 – 5 mil. uncí. Žádný z nich nedosahuje Driefonteinových 100 mil. uncí.

Nezávisle na těchto okolnostech existuje faktor, který má ještě zásadnější vliv na budoucí vývoj ceny. Tím je neutichající poptávka po žlutém kovu z Asie, která jen v letošním roce skoupí téměř celou roční světovou těžbu zlata. Čína samotná nasává mnohem větší množství zlata, než kterého se Západ zbavuje. Toto množství může růst i ubývat, ačkoliv v posledních letech má jen vzestupnou tendenci a vypadá to, že tento růstový trend bude v budoucnu pokračovat s tím, jak se více a více asijské populace přesouvá do střední třídy. A čínská střední třída investuje do zlata. Je to vryto do jejich DNA. A Čína není jedinou asijskou zemí, která je zlatem posedlá.

Indie, největší tradiční hromaditel zlata, se snaží zoufale potlačit jeho importy, jelikož ty byly ještě do května tak vysoké, že způsobovaly ohromný deficit obchodního účtu – v současnosti dosahují importy v letošním roce hodnoty 40 – 50 mld. USD. Vzhledem k tomu, že zlato je takovým způsobem začleněno do indické tradice, to bude zajisté ztraceným bojem, jelikož panuje velké podezření, že propad v oficiálních importech bude nahrazen pašováním zlata.

Takže „zužování“, pokud k němu vůbec někdy dojde, může mít jen velmi limitovaný a krátkodobý vliv na cenu. Mezitím je zde mnohem více podpůrných faktorů a trendů, které hrají mnohem důležitější roli než to, zda FED upustí od QE. A s tím jak fyzické zlato mizí ze Západu na Východ, se stává případné „zužování“ pro zlato irelevantní, avšak to stejné neplatí pro akciový trh.

Autor: Lawrence Williams

Zdroj: WILLIAMS, Lawrence. Why is the gold market so focused on tapering? Other factors are more important. In: [online]. [cit. 2013-11-01]. Dostupné z: http://www.mineweb.com/mineweb/content/en/mineweb-gold-analysis?oid=207543&sn=Detail