Pohled bank na zlato se začíná měnit

Již několikrát jsme zde uvedli, že bankovní analytici jsou ve svých analýzách a předpovědích pro ceny drahých kovů naprosto reaktivní – a vskutku, mají tendenci následovat stádo a vzhledem k tomu, že zlato má spíše lepší výkon, než pro letošek očekávali (od fixingu 31. prosince již 11,5 %), začínají již někteří z nich prudce zvyšovat své predikce, ačkoliv pravdou je, že ostatní se zatím drží svých medvědích prognóz. Teprve se uvidí, jak dlouho s tím budou pokračovat, pokud zlatu jeho oživení vydrží.

Ať už zde je či není skutečné zotavení americké ekonomiky – tj. zotavení, které by naznačovalo, že investoři budou nadále podporovat všeobecně akciový trh spíše než trh se zlatem (což je snad nejcitovanější názor medvědích analytiků, jako je Jeff Currie z Goldman Sachs), existují i jiné určující faktory, které by měly zůstat pro zlato pozitivní a měly by napovídat, že nedávné oživení ceny zlata by snad mohlo být udržitelné.

Jak jsme zde již dříve zmínili, obrat v odlivu zlata z velkých zlatých ETF fondů je v tomto ohledu možná podceněným určujícím faktorem. I kdyby cena zlata klesala a výprodeje u ETF fondů by pokračovaly, v žádném případě již nebudou takového rozsahu, jaký jsme viděli minulý rok – více než 800 tun zlata přicházejících na trh z tohoto zdroje a vytvářejících ohromnou nerovnováhu v metrice nabídky/poptávky. Thomson Reuters GMFS naznačuje, že tento odliv byl nejspíše klíčovým prvkem stojícím za poklesem ceny v minulém roce, takže jakékoliv snížení prodejů z tohoto zdroje by mělo být pro zlato pozitivní. A vskutku, pokud bude současná úroveň ceny zlata udržena, pak existují náznaky, že loňské odtoky z ETF fondů by mohly být nahrazeny přítoky a řekněme, že takový 200 tunový příliv by skutečně udělal 1 000 tunový rozdíl v číslech nabídky/poptávky, což by mohlo být pro cenu zlata velmi příznivé. Kdyby k tomu mělo dojít, skutečně by to mohlo být více než sebeudržující vzhledem k tomu, jak rostoucí ceny zlata tlačí stále více a více investic zpět do těchto velkých ETF fondů.

Navíc, i přes nadpis Bloombergu, který hlásá opak, to vypadá, že čínská poptávka po zlatu by mohla pokračovat na vysoké úrovni z loňského roku, u které se odhady importů různí od 1 500 tun až po více než 2 000 tun v závislosti na tom, čí statistice člověk věří (více viz článek "China´s January Hong Kong imports soar 326 % year on year).

Když k tomu navíc přidáte, že se zdá pravděpodobné, že Indie uvolní své nepopulární omezení importů zlata a že bude nadále pokračovat globální nejistota kolem ohnisek jako jsou Ukrajina, Sýrie, Venezuela atd. – a kdekoliv se objeví cokoliv dalšího na frontě vážných politických nepokojů – plus možnost, že by Čína mohla oznámit velký nárůst ve svých zlatých rezervách vzhledem k tomu, že je to již pět let od doby, kdy to naposledy udělala (což je nepochybně asi nejvíce spekulativní určující faktor ze všech výše zmíněných faktorů), pak můžeme mít dobře zaděláno na skvělý rok pro cenu zlata.

Zdá se, že někteří z bankovních analytiků připouští možnost, že by ceny zlata mohly letos možná jen růst, což je protikladem toho téměř jednomyslného konsenzu v lednu, že je pravděpodobnější, že ceny budou padat. Kupříkladu analytička Edel Tully z UBS ve světle posledních událostí výrazně přehodnotila (směrem vzhůru) své krátkodobé a střednědobé predikce vývoje ceny zlata. Ve své jednoměsíční průměrné prognóze již předpokládá 1 280 USD – z 1 180 USD, což bylo již pohodlně překonáno – a 1 350 USD v průběhu tří měsíců, z původních 1 100 USD, přičemž odstranění nebo zmírnění indických importních regulací by mohlo zlato vytlačit až na 1 400 USD. Ale stále nevidí to, že by si cena zlata zasloužila vzrůst na 1 400 USD – zároveň však uznává, že pokles na 1 200 by byl stejně tak nezasloužený. Když je nyní zlato (dnes ráno) na úrovni kolem 1 340 USD, Tullyna prognóza, ačkoliv výrazně vyšší, by stále mohla být pro některé pozorovatele vnímána jako příliš konzervativní.

Podobně i analytický tým RBCCM z Toronta poupravil svou dlouhodobou prognózu pro zlato na 1 400 USD a pro stříbro na 23,5 USD, z původních 1 300 USD a 22 USD, a jako odůvodnění uvedl, že cena zlata zjevně přijala „zužování“ amerického Fedu, zpomalení odlivů z ETF fondů a i nadále silnou fyzickou poptávku. Oni tuší, že cenové riziko s ohledem na zlato je nyní směrem vzhůru.

Pravdou je, že čím déle si zlato dokáže udržet své stávající přírůstky, tím více sentimentu vůči zlatu jakožto k investici či jakožto k bezpečnému útočišti se navrátí. Ale prudký pokles ceny by mohl velice rychle zvrátit všechny tyto pozvolné změny ve vnímání, a jak bylo patrné minulý rok, zlato může být náchylné k jistým velmi prudkým a rychlým cenovým poklesům ať už jakéhokoliv důvodu. Není možné zabránit tomu, aby se to znovu neopakovalo.

A tak analytici jako Jeffrey Currie z Goldman Schas, Robin Bhar z Soc Gen a Tom Kendall z Credit Suisse stále předpovídají pro tento rok 1 050 USD – nebo dokonce ještě méně. Kendall se nedávno vyjádřil, že by nebyl překvapený, kdyby se zlato obchodovalo za 1 300 USD (což zlato již samozřejmě překonalo), ale že dosažená intenzita bude brzy vyčerpána a že ke konci roku očekává pokles ceny zlata zpět na 1 000 USD.

Faktem je, že někteří (pokud to již není majorita) bankovní analytici vybočují z davu a považují - byť malé - přírůstky v ceně zlata za náznak změny nálad vůči zlatu. Ve svých předpovědích budou vždy konzervativní – to je přirozenost bankéřů, ale ten jednomyslný medvědí konsenzus se již může začít měnit.

Lawrence (Lawrie) Williams

Překlad: Ing. Lucie Hošková

Zdroj: WILLIAMS, Lawrence. Http://www.mineweb.com/mineweb/content/en/mineweb-gold-analysis?oid=230762&sn=Detail. In: [online]. [cit. 2014-03-12].