Měnové, obchodní a konvenční války jak na běžícím pásu. Naposledy USA vs. Sýrie (Rusko). Máme se začít bát? A co na to zlato?
18. 4. 2018, Roman Pilíšek
Představte si, vaše rodina žije ve vašem domě již po mnoho generací a vše plyne bez problémů. Ovšem co se v poslední době změnilo, je váš soused. U souseda se totiž ukázal spolubydlící, kterému se váš dům zalíbil a nejraději by jej chtěl pro sebe, a proto vám začal škodit, aby vás vypudil. Víte, že do vašeho domu posílá otravný hmyz a jiné škůdce, které musíte likvidovat. Ale jelikož z mnoha důvodů neuplatňujete chemické řešení, pracně hubíte hmyz běžnými konvenčními zbraněmi. Tlučete je, ale přitom trpíte. Uběhlo již mnoho dlouhých let a jste ve vítězné situaci: celý dům jste již vyčistil a máte v rohu před sebou posledního hmyzáka. A právě v tento okamžik, kdy soused je již plně vyčerpán svým bojem a vy jste si vědom svého vítězství, “hrábne” vám v hlavě a rozhodnete se zajet do obchodu a přivézt z něj sud té nejsilnější chemikálie, která je k dostání, a na jednoho obyčejného švába jej celý doslova vystříkáte….
Výše uvedeným jsem se snažil přiblížit mediální fikci kolem údajného použití chemických zbraní prezidentem Asadem proti poslednímu zbytku islamistů, kteří již 7 let rozvrací jeho zem a které za pomoci Ruska porazil. Máme snad uvěřit tomu, že prezident Asad měl použít zakázané chemické zbraně v okamžiku, kdy vše podstatné již dobyl, fakticky vyhrál a navíc měl tímto krokem na sebe poštvat západní mocnosti, které čekají na každou jeho sebemenší chybu??
Flagrantní porušení mezinárodního práva
Bez ohledu na to, co se ve skutečnosti stalo, je nanejvýš zásadní, že USA, Velká Británie a Francie využily této mediálně obskurní situace k tomu, aby zahájily, bez jakýchkoliv důkazů a soudů, raketový útok zcela v rozporu s mezinárodním právem (bez souhlasu Bezpečnostní rady OSN) na Sýrii jako na suverénní stát, aby jej tzv. “potrestaly”.
Aby bylo nejprve jasné, nejsem politickým stoupencem prezidenta Asada, avšak čeho si nelze nevšimnout jsou okolnosti a překotný vývoj v mezinárodní bezpečnosti za posledních několik dní.
Donald Trump a jiní státníci na Západě patrně chtějí řešit své domácí problémy venku nebo se začínají ukazovat síly, které doposud nebyly tolik vidět. Například zájmy globálních elit, které začíná znepokojovat politický posun od donedávna tzv. bezstřetového/korektního chování s nimi spřízněných politiků směrem k politikům, kteří začínají prosazovat vůli lidu a ne vůli globální agendy.
To, co se globálním elitám nelíbí, je určitě vystoupení Velké Británie z EU, zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA a jeho zavádění cel a protekcionismus. Rovněž i výsledky voleb v Rakousku, Itálii, Maďarsku, ale i v Německu, které jdou proti zájmům EU - jako nadnárodní globalistické organizaci.
Cílem tohoto článku není a ani nemůže být rozebírání aktuální mezinárodní situace, protože autor nemůže z podstaty věci plně obsáhnout všechny zájmy relevantních aktérů, ale je nasnadě vnímat skutečné zlomy, které začínají posouvat současný svět od zamrzlé, naoko bezproblémové politiky směrem ke konfliktu zájmů, které jsou však podstatou fungování lidské společnosti. To, co sledujeme nyní, je pouze stav návratu k normálu, avšak tento návrat pravděpodobně s sebou ponese zásadní střet mezi zájmy národními a nadnárodními.
Tento střet bude mít mimo jiné, podle mého názoru, zásadní dopad na současně vnímanou ekonomickou a mezinárodní stabilitu ve světě. Zavádění protekcionistických opatření a ekonomických sankcí povede k narušení tržních kanálů, které byly navíc posledních 8 let promazávány tištěním peněz a nulovými úrokovými sazbami.
Z přirozených ekonomických zákonů je na cestě neodvratitelná inflace, která je již patrna v národních statistikách. Jsem toho názoru, že se bude dynamika nárůstu inflace následkem mnoha událostí zrychlovat, načež bude nelehce zastavována a pravděpodobně jejím vyústěním bude finanční a hospodářská krize celosvětového formátu.
A co na to zlato?
Možná proto zlato v posledních 2 letech zastavilo svůj pokles a nyní nastupuje k růstovému trendu, jehož podstatou je právě se zvyšující inflace a ekonomické a mezinárodní hrozby. Prozatím není růst nikterak velký, ale je otázkou času, kdy zlato prolomí hranici 1375 USD za trojskou unci a zahájí návrat ke svým maximům v roce 2011.
Jen pro zajímavost - zlato v roce 2001 stálo 250 USD za trojskou unci, aby o 10 let později byla jeho cena lehce pod 2000 USD. Proto lze z jisté analogie a s přihlédnutím k aktuálně mnohem napjatějším podmínkám klidně konstatovat, že v následujících 10 letech může zlato sáhnout na metu 5 000 až 10 000 USD za trojskou unci.
