Čína tvrdí, že v srpnu opět nezvyšovala zlaté rezervy

Někteří analytici začínají akceptovat tento fakt za realitu a přisuzují tuto skutečnost tomu, že Čínská lidová banka (PBOC) přestala zvyšovat zlaté rezervy v okamžiku, kdy byl čínský juan oficiálně přiřazen do měnového koše Zvláštních práv čerpání, což bylo loni v říjnu. Předtím Čína naopak reportovala 15 měsíců v řadě přírůstky zlata, aby prokázala, že má zájem o transparentnost v prokázání skutečné výše zlatých rezerv, a to zejména před rozhodnutím Mezinárodního měnového fondu.

Někteří analytici však plně nesouhlasí s oficiálním tvrzením výše čínských zlatých rezerv. Čína totiž dříve reportovala skutečné přírůstky zlata v pěti až šestiletých intervalech a v mezi období předstírala, že žádné zlato nenakupuje. Poslední zveřejněné zlaté rezervy, které jsou 5. nejvyšší ve světě, dosahují 1.842,6 tuny. Čína je tak doháněna Ruskem, které zveřejňuje nové přírůstky zlata pravidelně měsíčně a jeho zlaté rezervy nyní činí 1.729,3 tuny.

Vývoj čínských zlatých rezerv v tunách, 2000 - 2017

Výše uvádění analytici světového trhu se zlatem předpokládají, že čínské zlaté rezervy mohou ve skutečnosti přesahovat 5.000 tun zlata. Čína je totiž největším producentem zlata ve světě a roční importy zlata do země dosahují od roku 2013 přes 1.000 tun. Ale i tato data mohou být irelevantní, co se týče výpočtu skutečného přírůstku čínských zlatých rezerv, neboť jiní analytici trhu se zlatem se domnívají, že Čína provádí i takové nákupní transakce, které jsou mimo záznamy oficiálních statistik.

Čína je navíc silně přesvědčena o tom, že zlato bude hrát v blízké budoucnosti velmi důležitou roli při uskutečňování globálních obchodních transakcí. Na začátku července byla totiž v Hongkongu spuštěna nová burza (vypořádání může probíhat také v Londýně), kde se obchodují futures kontrakty na zlato v čínských juanech (renminbi) i dolarech. Investoři a producenti mohou využívat této burzy k zajišťování (hedging) a zároveň požadovat, resp. dodávat fyzickou komoditu, s tím, že již nepotřebují k uskutečňování transakcí jen americké dolary. Tato burza se tak stává přímým konkurentem newyorského futures trhu se zlatem – burzy COMEX, kterou provozuje operátor CME Group.

Dalším krokem k čínské nezávislosti na petrodolaru je zpráva, že Čína plánuje otevřít i vlastní futures trh s ropou, na kterém mohou být ropné deriváty prodávány přímo za juany, které mohou být následně směněny rovnou do fyzického zlata na burze v Šanghaji a Hongkongu. To umožní zemím, na které jsou uvaleny americké sankce (Rusko, Írán, Venezuela), aby dodávaly ropu přímo na tuto burzu. Tato skutečnost je o to významnější, jelikož Čína je největším importérem ropy ve světě.

Do budoucna se dá očekávat, že Čína může zavést podobný obchodní model i na ostatní komodity. Aby toho mohla ale dosáhnout, musela by „sedět“ na mnohem větších zlatých rezervách - dokonce vyšších, než mají oficiálně Spojené státy – 8.133,5 tuny. Možná je již Čína na cestě k překonání uváděné výše, ale zatím tento předpoklad zůstává ve fázi hypotézy.

Zdroj: sharpspixley, scmp