Býčí trend na zlatě „končí“ - přesně jako v roce 1976

Ne tak rychle. Jak jsme psali dříve, tito analytici se opakovaně mýlili co se týče předchozího býčího trhu. Další důvod k nesouhlasu nám dává historie. Podobnou situaci už jsme zažili. Uprostřed jednoho z největších býčích pohybů zlata v moderní historii – v tom, jehož vrchol kulminoval roku 1980 – zažilo zlato jednosměrný propad po dobu 20 měsíců. Pokaždé, když to vypadalo, že dojde ke stabilizaci, dno se opět propadlo. Od 30. prosince 1974 do 25. srpna 1976 cena zlata klesla o ohromných 47 %.

Rok 1976 musel být pro investory (investující do zlata) těžký. Cena už rok klesala – a prostě se propadala níže a níže. Protože je to podobné dnešní situaci, zajímalo mě, co odborníci tehdy říkali? Chtěl jsem to zjistit.

Napsal Jeff Clark, senior analytik drahých kovů. Dále uvedený pod zkratkou JC.

Získal jsem pomoc dvou místních knihovnic, společně s mou ženou a synem, a opatřil si některé články z toho roku. Nebylo to snadné, protože publikace tehdy ještě nebyly v digitální podobě a elektronické vyhledávání přineslo jen omezený úspěch. Ale objevili jsme několik indícií, o kterých si myslím, že by vám mohly připadat zajímavé.

Do  kontextu toho roku musíme uvést, že Mezinárodní měnový fond uspořádal od června do září tři zlaté aukce a doslova „napumpoval“ mnoho zlata na trh. Jak USA, tak i Sovětský svaz tehdy zlato také prodávaly. Nebylo žádným tajemstvím, že se USA snažily odstranit zlato z monetárního systému; přímá směnitelnost dolaru za zlato skončila 15. srpna 1971.

Níže uvedená veřejná prohlášení byla publikována v roce 1976. Jak uvidíte, nejsou všechna nutně medvědího rázu. Zahrnul jsem zde různá prohlášení, abych poskytl přesný pohled na to, co se tehdy dělo. Obzvláště pak ohledně nálady na trhu zlata. Myslím, že budete souhlasit, že mnohá prohlášení vám budou znít zatraceně povědomě. Nemohl jsem odolat, a tak jsem k tomu vložil několik vlastních komentářů.

Abych zvýraznil načasování, přidal jsem ke komentářům cenový graf s vyznačenými okamžiky, kdy byla tato prohlášení vydána. Až je budete číst, mějte na paměti, že zlato dosáhlo cenového dna 25. srpna 1976 a pak začal tři a půl roku trvající nárůst o 721 %.

Vývoj ceny zlata v roce 1976 s označením časových okamžiků citací uvedených níže.

[1] „V tuto chvíli se zdá, že party skončila“ New York Times, 26. březen 1976.

[2] "Ačkoliv šťastně opustil trh cenných kovů, pan Heim není na aktuálním akciovém trhu víc býčí než kterýkoliv ze skalních zlatých brouků (výraz pro velmi býčí investory do zlata), se kterými si v poslední době užil tolik zábavy cvrlikáním. Doporučuje svým klientům, aby své peníze dali do vládních dluhopisů." New York Times, 26. březen 1976.

JC: Tyto komentáře mi připomínají ty dnešní, které si dělají srandu z investorů do zlata. Zajímalo by mě, jestli pan Heim cvrlikal ještě o pár let později?

[3] „Je to prodejní trh. Nikdo zlato nenakupuje,“ prohlásil dealer v Curychu. New York Times, 20. červenec 1976.

JC: Ukázalo se, že to byl neuvěřitelně nákupní trh – ale jen pro ty s odvahou nakoupit další zlato v době, kdy se cena propadala stále níž, než opět vyrazila vzhůru.

[4] „I když se cena do konce týdne zotavila na hranici $111, stále je to chmurná hodnota pro zlaté brouky, kteří ještě nedávno předpovídali cenu $ 300 nebo více“ časopis Time, 2. srpna 1976.

JC: „Zlatí brouci“ měli nakonec pravdu. Zlato zasáhlo hranici $300 téměř přesně o tři roky později, po růstu o 170 %.

[5] „V tuto chvíli už z velké části zmizely ekonomické podmínky, které spustily růst ceny zlata od roku 1973 do 1974. Dolar je stabilizovaný, světová míra inflace poklesla a obecná panika spuštěná ropnou krizí zeslábla. Všechny tyto trendy snižují nedůvěru v papírové peníze, což nutilo mnoho spekulantů k vložení svých financí do zlata.“ časopis Time, 2. srpna 1976.

JC: Ukázalo se, že tento pohled je krátkozraký, když se všechny tyto podmínky otočily ještě před koncem dekády. Připadá vám to stejné jako dnes, kdy odborníci tvrdí, že důvody pro nákup zlata už zmizely?

[6] „Naše vlastní predikce je, že zlato s možným mírným zaváháním půjde pod $ 100.“ Jak uvedl pan Heim 19. srpna v New York Times 1976.

JC: Ano, je to tentýž pán z příspěvku [2]. Zajímalo by mě, kolik jeho klientů s ním stále bylo o několik let později?

[7] V tuto chvíli chce pan Laloggia říct: „Tohle není z ekonomického hlediska nic, co by mělo způsobit rychlý návrat ke zlatu. Technické poškození způsobené propadem je obrovské a nemůže být rychle vymazáno. Vyhněte se zlatu a zlatým akciím“. New York Times, 19. srpen 1976.

JC: Můžete vidět, že tyto komentáře vyšly doslova během dnů formování dna. Poznamenejte si to, techničtí analytici.

[8] „Zlato sloužilo jako inflační hedging na počátku sedmdesátých let,“ říká zpráva Citibank. „Ale nyní jsou to peníze, které slouží k hedgingu zlata.“ New York Times, 29. srpna 1976.

JC: Páni, dělali si srandu? To mi připomíná ty tupé žurnalisty, kteří v roce 2011 říkali, aby nikdo neinvestoval do zlata, že „není ničím kryté“.

[9] „Soukromé americké nákupy zlata, od okamžiku, kdy toto bylo na konci roku 1974 legalizováno, nebyly nikdy provedeny ve velkém měřítku. Pokud by zlatí brouci skutečně byli poraženi, padla by zvláštní odpovědnost na vítězný dolar." New York Times 29. srpna 1976.

JC: Nákupní síla dolaru poklesla o 80 % od doby, kdy tento článek označil dolar za „vítěze“.

[10] „Někteří experti s dobrými záznamy v oblasti obchodování se zlatem prohlašují, že je stále na nákup cihel příliš brzo.“ New York Times, 12. září 1976.

JC: Škoda, mohli vydělat.

[11] „Poté, co největší brokerské domy Wall Streetu opovrhovaly investicemi do zlata během handrkování na konci šedesátých a začátku sedmdesátých let, předvedly skvělou ukázku toho,  jak to vypadá, když na party přijdou pozdě.“ New York Times, 12. září 1976.

JC: Není třeba komentovat.

[12] Věří, že cena zlaté cihly míří pod $ 100 za unci. „Kdo do nich chce teď vložit peníze?“ Jak prohlásil Lawrence Helm v New York Times 12. září 1976.

JC: Cena zlata dosáhla dna před dvěma týdny, což pasuje načasování tohoto prohlášení na vůbec nejhorší, jaké jen mohlo být.

[13] Autor Elliot Janeway, jehož knižní obal hlásá „Prezidenti mu naslouchají“ byl tázán knižním kritikem na své preferované investice. Píše: „Takže, zlato nebo stříbro?“ Nemá rád ani jedno. Vlastně píše: „Jakýkoliv argument proti vložení vaší důvěry do zlata a podpoření ho penězi, platí dvojnásob pro zlato: stříbro je hlupákovo zlato.“ New York Times, 21. listopadu 1976.

JC: Pan Janeway musel spolknout pořádně hořkou pilulku: od data jeho komentáře do vrcholu stříbra na $50 21. ledna 1980 vzrostlo stříbro o 1,055 %!

[14] Pan Holt připouští, že v „roce 1974 intenzivní spekulace způsobily, že se cena zlata sama dostala až příliš před sebe". New York Times, 19. prosinec 1976.

JC: Takže, zdá se vám to povědomé? Ano, byly to brutální časy pro investory do zlata, ale je evidentní, že ti, co se dívali jen na cenu a ignorovali fundamenty, si museli přiznat pravdu a oprostit se od svých příšerných rad. Investoři, kteří následovali „moudra doby“, přišli o jedny z největších příležitostí k zisku za celý svůj život.

Potěšilo mě zjištění, že ne všechny komentáře v roce 1976 byly negativní. Vlastně, uprostřed  velkého „výprodeje“ byli takoví, kteří zůstali věrně býčí. Tito investoři museli být vnímáni jako outsideři – oni, stejně jako někteří z nás dnes, byli rebely své doby.

Také z roku 1976…

• „Mnoho zlatých emisí je ve skutečnosti níž o 40 % a dále od svých vrcholů. Investoři, kteří zůstali v trhu, evidentně dávají své rozčarování najevo. Aktuální vydání Lowe Investment a Financial Letter říká, „Ukazujeme ztráty z našeho seznamu doporučených akcií společností zabývajících se těžbou zlata… mějte ale na paměti, že tyto akcie jsou na dlouhodobé investice.“ New York Times, 26. březen.

JC: Zní to podobně jako to, co jste si mohli přečíst v BIG GOLD nebo na International Speculator.

• „Čas na nákup zlatých akcií,“ prohlašuje [James Dines], „nastává, když je na ulicích krev.“ New York Times, 12. září.

JC: Pokud se podíváte na graf výše, zjistíte, že Jimovo prohlášení bylo vydáno 2 týdny po absolutním minimu.

• „Doporučujeme klientům, aby drželi zlato a zlaté akcie,“ říká C. Austin Barker, konzultační ekonom. „Mohlo by být zajímavé nakoupit akcie nízkonákladových dolů v jižní Africe za účelem dlouhodobé investice, protože já před námi vidím další inflaci.“ New York Times, 12. září.

JC: Investoři, kteří poslechli pana Bakera, mohli sledovat obrovské zisky, které jim přineslo vlastnictví zlata a zlatých akcií.

• „Pravděpodobnost rostoucí inflace do roku 1980 je 50 %... S přihlédnutím k tomu jsou jedinými bezpečnými investicemi zlato, stříbro a švýcarský frank,“ řekl Harry Browne 21. listopadu v New York Times.

JC: Brownovy Zvláštní zprávy byly editovány naším Terrym Coxonem po 23 let, včetně všech jeho knih už od roku 1974.

• V dlouhém období [Jeffrey Nichols z Argus Research] věří, že trend pohybu ceny zlata „půjde mnohem spíše nahoru než dolů". New York Times, 19. prosince.

JC: „Dlouhé období“ zvítězilo.

• „Myslím si, že střednědobý výhled zlata je období konsolidace a skleslosti,“ říká pan Werden. „Proto bychom za šest až devět měsíců mohli sledovat obnovení zájmu o zlato.“ New York Times, 19. prosince.

JC: Měl pravdu. Za devět měsíců vzrostlo zlato o 13,5 %.

• Pan Holt nabízí několik rad investorům, kteří zažívají ztráty ze svých jihoafrických zlatých akcií – některé z nich se prodávají za 30 až 35 % svého maxima z roku 1974. „Pokud páka fungovala proti vám cestou dolů,“ odůvodňuje „proč nevyužít její výhody také na cestě vzhůru?“ New York Times, 19. prosinec.

JC: Dobrá rada také pro dnešní investory.

• „Jaké jsou jeho [Thomas J. Holt] předpovědi o budoucí ceně zlata? Nový vrchol nad $200 za unci během několika následujících let.“ New York Times, 19. prosinec.

JC: Jeho předpověď byla konzervativní. Zlato dosáhlo $ 200 o devatenáct měsíců později, do července 1978.

Je jasné, že se během velké korekce objevovaly pozitivní „hlasy v divočině“, a jak my všichni víme, ti, kteří je poslechli, mocně profitovali.

Tehdy došlo ještě k několika pikantním novinkám. Například zlatým akciím se vedlo špatně tak dlouho, že někteří poradci navrhovali strategii, o které slýcháme i dnes...

• "Je pravděpodobně pozdě na prodej zlatých akcií, čili oblast akciového trhu, která si dnes na trhu vede nejhůře. Kromě jedné možné strategie: prodat za účelem daňové ztráty a přejít na srovnatelné zlaté cenné papíry za účelem udržení si pozice ve skupině.“ New York Times, 12. září.

Už tehdy bylo obecně známo, že zlato často jde úplně jiným směrem než ostatní trhy…

• "Můžete vložit menší část svých peněz do zlatých akcií a modlit se jako o život, že přijdete jen o polovinu. Tímto způsobem máte šanci, že když půjdou zlaté akcie dolů, zbytek vašeho portfolia půjde nahoru.“ New York Times, 12. září.

Těžaři zlata měli nedostatečné příjmy z těžby a zároveň problémy s výši mzdových nákladů (stávky). Stejně jako je tomu dnes. Z vydání časopisu Time 2. srpna...

• „Jižní Afrika, největší světový producent zlata, je zasažen nejvíce. Pokles ceny zlata bude letos stát nejméně $ 200 milionů na potenciálních exportech.“
• „Propouštění ve zlatých dolech by to udělalo ještě horší – nezaměstnaní by mohli zvýšit jihoafrické rasové nepokoje.“
• „Sovětský svaz, druhý největší producent zlata na světě, už také pociťuje cenový propad. Sověti jsou závislí na prodejích zlata, aby získali tvrdé měny potřebné k nákupu amerického obilí a jiných importů.“

Zlato bylo využíváno jako bankovní záruka.

• „Mezinárodní trh se zlatem byl včera zvířen zprávou Commodity News Service, že Irán vyjednával o půjčce Jihoafrické republice ve výši zhruba $ 600 milionů, založené na záruce 6,25 milionu uncí zlata.“

A stejně jako dnes, i tehdy zde bylo mnoho hloupých pomýlených amerických politiků: Z New York Times 27. srpna:

• „Propad ceny zlatých cihel z $ 126, což byl průměr na první aukci zlata Mezinárodního měnového fondu provedené 2. června, vyprovokoval Švýcarskou národní banku k označení přístupu Washingtonu k tomuto kovu jako „dětinské“. Kromě odhadovaných $ 4,8 miliardy zlatých rezerv držených Švýcarskem zde bankéři hájí také určitou roli kovu jako formu disciplíny proti neomezenému tištění peněz.“

Toto poslední prohlášení švýcarských bankéřů je až strašidelně pravdivé jako ta prohlášení dnešní.

Nakonec, víte jak se indická vláda šťourala ve svém trhu s cennými kovy? A jak to vedlo k pašování? Z New York Times 27. srpna:

• Indie oznámila, že opouští svůj zákaz vývozu stříbra. Má se zato, že Indie má nashromážděné největší zásoby stříbra a vláda zde povolila export v tomto roce dříve, aby získala daně uvalené na zámořské prodeje. Bohužel, většina prodejců stříbra už včera minimalizovala význam této vládní změny. Jak vysvětlil jeden z prodejců, „pašování stříbra z Indie je zde tak hluboce zakořeněné, že zákaz nebude mít žádný efekt na tok kovu. Nikdy ho nemá. Indické stříbro bude pokračovat v odlivu na světový trh podle jeho ceny“.

Jaký je tedy rozdíl v náladě dnes a tehdy uprostřed sedmdesátých let? Žádný! To ukazuje, že stejné obavy, strach a zmatek, které jsme nyní zažili, byly na trhu zlata i tehdy. I tenkrát byli  lidé, kteří se dívali na obraz jako celek a zůstali bdělí. Doslova každé prohlášení z roku 1976 by se dalo aplikovat i dnes. Mějte na paměti, že většina prohlášení uvedených výše je jen ze dvou publikací. Nepochybně existuje mnohem více podobných prohlášení z toho roku.

Evidentní poučení z toho je, že trpělivost nakonec zvítězila. Zlatu trvalo tři roky a sedm měsíců, než se vrátilo na své maximum z prosince 1974. Dále trvalo jen 18 měsíců, než „vyletělo“ na $ 850. Dnes by se to rovnalo propadu, který by trval až do června tohoto roku a nevrátil byl se na své maximum $ 1,921 do března 2015. Také by to znamenalo nárůst ceny na $ 6.227, kterého by se dosáhlo v listopadu 2016. Dokázali byste si tak dlouho počkat na čtyřnásobný zisk?

Tato ukázka historie nám dává důvěru ve víru, že naše zlaté investice jsou ve správných kolejích. Doufám, že se přidáte ke mně a nám všem tady v Casey Research a přijmete tuto zprávu z historie a zůstanete na stejném kursu.

Tak co budou vaše děti a vnoučata číst za několik desítek let?

• "Nakupte zlato. Půjde mnohem výš."

Jeff Clark, Casey Research, March 4, 2013.