Třetí skupina či oddělení francouzských Generálních stavů (viz → États-Généraux). Původně byli členové třetího stavu voleni → buržoazií z velkých měst. Později se na jejich volbě podílely i menší města a venkovské oblasti. Ačkoli se o třetím stavu hovořilo jako o zástupci obecného lidu, byl volen muži nad 25 let, kteří platili daně, a → proletáři neměli u voleb žádný hlas. První dva stavy představovaly duchovenstvo a šlechtu. Každý stav se scházel a hlasoval odděleně. Proto nebyl třetí stav schopen zrušit zvláštní privilegia duchovenstva (povinné desátky), ani šlechty (daňové výjimky). Svolání Generálních stavů v roce 1789 přineslo třetímu stavu dvojnásobek členů než zbývajícím dvěma stavům.Třetí stav následně trval na tom, aby se Generální stavy sešly jako jeden orgán a hlasovaly společně, tak aby každý z členů měl pouze jeden hlas. To narazilo na odpor krále a vůdců ostatních dvou stavů. Třetí stav poté uspořádal Národní ústavodárné shromáždění s menšinovým zastoupením členů zbývajících dvou stavů. Francouzská revoluce (viz → revoluce, francouzská) poté privilegia duchovenstva a šlechty zrušila.