Násilný politický převrat vyvolaný rostoucími finančními obtížemi absolutistických francouzských králů z rodu Bourbonů a rozšířením liberálních myšlenek. Krá lLudvík XVI., tváří v tvář finančnímu úpadku, svolal na 1. května 1789 Generální stavy (viz → États-Généraux). → Třetí stav odmítl přijmout královy požadavky a nezákonně se přeměnil v Národní ústavodárné shromáždění za účelem sepsání ústavy, kterou byl král později přinucen přijmout. V mezidobí vedly manévry královského vojska a nedostatek potravy k povstání dělníků v Paříži a 14. července 1789 k dobytí věznice Bastily. Shromáždění přijalo Deklaraci lidských práv, zrušilo feudální povinnosti a církevní desátky a zkonfiskovalo církevní majetek, vůči němuž vydalo asignáty (viz → mandats territoriaux). Kněžím bylo přikázáno přísahat věrnost novému řádu, což jim papež zakázal. To vedlo k domácím nepokojům.Ve stejné době vyústila snaha zahraniční šlechty pomoci francouzské aristokracii ve válku. Pařížský lid byl nepřátelsky naladěn vůči králi, jenž byl sesazen, souzen a popraven. Po vzniku republiky (1792) vypukla občanská válka a „hrůzovláda“, během níž ti, kdo byli u moci, neustále vraždili všechny podezřelé protivníky. Válka, → inflace a cenová regulace vedly k revoluční vládě, jež připravila cestu pro nástup Napoleona I. (1769—1821) jako „Prvního konzula“ (1799) a císaře (1804). Feudalismus však obnoven nebyl.