Snaha vyjádřit či rozvinout ekonomické skutečnosti pomocí matematických vzorců, rovnic či výrazů odrážejících mechanickou neměnnost v lidském jednání a reakcích, což je v rozporu se známou povahou člověka. Tyto snahy často pouze popisují imaginární stav rovnováhy, nejednání, spíše než neměřitelné procesy, pomocí nichž jednotlivci vybírají, sledují a mění své jednání, cíle a hodnotové soudy, každý svým způsobem, protože každý má v různých okamžicích odlišnou motivaci. Procesy probíhající na trhu (viz →tržní proces) jsou směrované pochody lidské mysli a jsou představovány řazením do škál, upřednostňováním, vybíráním, směňováním a odsouváním stranou v prostředí stále se měnících podmínek lidského rozumění a toho, co je fyzicky dosažitelné. Protože jde o procesy duševní, kvalitativní a neměřitelné, a nikoli o procesy automatické, mechanické a měřitelné, nemohou být předmětem matematické prezentace, která je vždy kvantitativně přesná, ale která není schopna vylíčit kvalitativní rozdíly. I když určité matematické prezentace mohou pomoci při popisování určitých tržních tendencí, jako je tomu například v případě křivek nabídky a poptávky, je nutné si uvědomit, že veškerá matematická znázornění neprezentující historická data jsou pouhými imaginárními domněnkami, u nichž není jisté, zda reprezentují současnou či budoucí skutečnost, nebo nikoli. Matematické metody jsou založeny na nevědeckých předpokladech, dávají falešný dojem přesné skutečnosti a velmi často odvádějí pozornost od logických řešení ekonomických problémů. Každý z těchto problémů může být vyřešen pouze výběrem po sobě jdoucích kroků, které musí být provedenyv určitém časovém období, aby bylo dosaženo uskutečnitelného požadovaného cíle ve světě, v němž nejistoty budoucnosti nemohou být předem známy nebo matematicky prezentovány. Viz → ekonometrie, odvětví matematické ekonomie, a → kvantitativní ekonomie.