Zlato je devizová rezerva strategického významu

Nekončící inflace a devalvace

Využití takových nástrojů urychluje inflaci, která se bude kvůli  rostoucímu zadlužování západních vlád dále zvyšovat. Měnové autority budou nuceny bezustání nakupovat (monetizovat) státní dluhy za účelem udržení dlouhodobých úrokových měr na minimálních úrovních pro údajný "boj s nezaměstnaností" nebo pro "záchranu" některých kolabujících ekonomik (USA, Velká Británie, Japonsko, eurozóna). Důkazem je například prohlášení předsedy FEDu Bena Bernankeho, že základní úroková sazba zůstane na současné úrovni alespoň do roku 2013.  Odkupy státního dluhu způsobují kromě inflace devalvaci měny, ve které se nákup provádí. Proto prudká monetizace nemůže být prováděna pouze na jedné měně, neboť by hrozil  její rozpad. Její držitelé by se jí zbavovali a nahrazovali by ji měnou s vyšším výnosem či nižším očekávaným znehodnocením. Centrální bankéři tak v minulosti i v současnosti koordinují své kroky za účelem plošné devalvace všech hlavních světových měn.

Koordinace skrze monetizaci se nemůže -  vzhledem k zákazu deficitního hospodaření - účastnit Švýcarsko, tj. švýcarský frank. Z tohoto důvodu část investorů usoudila, že CHF si svou kupní sílu udrží, tj. k hlavním měnám jeho kurz posílí. CHF proto prošel drakonickým zhodnocením, které ovšem podlomilo tamní export a přineslo jiný způsob vládního zásahu - intervenci Švýcarské centrální banky. Nesmíme ale přehlédnout trumf, který se i přes probíhající intervenci ocitl v rukách švýcarských podniků, tedy jedinečnou příležitost pro strategické nákupy zahraničních konkurentů až s 50% diskontem. Avšak pro ty, kteří chtěli do budoucna dlouhodobě uchovat kupní sílu svých peněz, je tento výsledek hlubokým zklamáním.

Zlato nelze tisknout

Protože jsou fiat měny pod značnou politickou kontrolou, přehodnocují ti, kdo znají konečné důsledky těchto vládních zásahů, své dosavadní investiční strategie.  Prvními jsou vlády a měnové autority Číny, Ruska, Mexika či Jižní Koreje, které navyšují své devizové rezervy v podobě zlatých prutů. Není to pouhý rozmar nebo naletění na „zlatou bublinu“, ale cesta, jak devizové rezervy uchránit. Za zlato jako nedevalvující směnný prostředek navíc vždy nakoupíte strategické suroviny (ropu, zemní plyn aj.). Vyvstává jednoduchá otázka: Proč ČNB nenavyšuje své zlaté rezervy? Proč naše země drží jen stále se znehodnocující rezervní fiat měny?

Růst ceny zlata je a bude opodstatněný z obdobných důvodů jako v případě posilování švýcarského franku s tím rozdílem, že zlato nelze natisknout. Čím dříve si ať jednotlivec nebo korporace vše uvedené uvědomí a přikročí k nákupu fyzického zlata do bezvýhradného vlastnictví, tím lepe bude na nadcházející nestabilní inflační období připraven.

Aktuální (9. listopadu 2011 v 19:00h) burzovní cena zlata je 1790,92 USD nebo 33 538 Kč za trojskou unci.